AFP: Pěstitelé paprik jsou v Maďarsku pomalu mizející profese

Maďarští manželé Nikoletta Pajsánová Nagyová a László Pajsán pracovali od svítání do půlnoci, aby v nejsušším létě, jaké Evropa kdy zažila, zachránili svoji úrodu paprik. Své dvouapůlhektarové pole nemohou zavlažovat, protože přes něj vede elektrické vedení, a půdu kolem rostlin, z nichž pochází slavné maďarské koření, proto opakovaně kypřili, napsala agentura AFP.

"Byla jsem přesvědčená, že si budeme muset najít nějaký vedlejšák, protože papriky úplně seschnou," přiznává 44letá Pajsánová Nagyová, která prodávala výrobky své rodinné firmy na každoročních Dnech papriky v jihomaďarském městě Kalocsa. "Ale nějak se stalo, že plody byly větší a krásnější než v předešlých letech. Byl to zázrak," říká tato žena a vzpomíná na 20hodinový pracovní den na poli.

Pajsánovi se považují za zástupce pomalu mizející profese, protože pěstování paprik, nedílné součásti maďarské kuchyně, v posledních dekádách upadá a mnoho malých producentů skončilo.

Podle oficiálních statistik dosáhlo pěstování paprik v Maďarsku vrcholu v roce 1979, kdy zemědělci těmito rostlinami osázeli 13.029 hektarů, a propadlo se na 1410 hektarů v roce 2024. Maďarští pěstitelé jsou pod tlakem kvůli levnému dovozu z některých částí Jižní Ameriky i kvůli klimatické změně, v jejímž důsledku je jejich podnikání náročnější a nákladnější, řekl Róbert Bráj, poradce Nizozemci vlastněné společnosti B.W.A. Kft., která je předním maďarským výrobcem koření. "Sucho je delší, vlny veder silnější a šíří se nové nemoci a škůdci," popsal. Maďarsko letos zažilo nejsušší léto od roku 1901, zároveň bylo druhé nejteplejší od začátku měření.

Problémem je také nedostatek pracovních sil. Na letošních Dnech papriky v Kalocsi Ágnes Tóthová vzpomínala, jak jako malá trhala papriky, a přispívala tak k rodinnému podnikání. Tehdy její rodina pěstovala papriky na šesti hektarech, nyní obdělává jen tři hektary, protože není dost sezónních pracovníků pro jejich sklizeň, říká tato čtyřicátnice. Celá rodina by se podle ní už pěstováním paprik neuživila. "Každý někde pracuje na plný úvazek. Já jsem učitelka, bratr je hasič," vypráví.

Maďarské ministerstvo zemědělství uvedlo, že se snaží posílit konkurenceschopnost domácích pěstitelů, ale žádné nové kroky v tomto ohledu ještě nezveřejnilo.

Na Dnech papriky v Kalocsi se ve vzduchu vznášela vůně guláše a rybí polévky halászlé. Součástí festivalu byla i kuchařská soutěž.

"Pro nás Maďary je paprika zázrak," tvrdil Imre Szeni, jeden ze soutěžících, kterému patří bufet v Kalocsi. Stánky byly ozdobeny sušenými paprikami navlečenými na provázku, které v minulosti v hospodářstvích v okolí bývaly na podzim naprosto běžným jevem.

Papriky pocházejí z Ameriky a do prosluněné krajiny jižního Maďarska se dostaly v 16. století. Historickými centry jejich pěstování je Kalocsa a Segedín (Szeged). Mletá paprika z těchto dvou oblastí získala od Evropské unie Chráněné označení původu, kterým se pyšní také třeba slovenská Žitavská paprika.

Etnograf Imre Romsics připomněl, spolu s kroji, lidovým umění a dalšími tradicemi se paprika během 19. století stala důležitou součástí maďarské identity. Mladší generace však jídla tradiční maďarské kuchyně vaří méně a dávají přednost pokrmům, které se dají připravit rychleji a stojí je méně práce, říká Bráj.