Vývoj sucha v lesích je jiný než na polích

Strnady – 7. října – Na konci září (23.–25. 9.) se na Rejvízu v Jeseníkách konala již třetí konference „Lesnická hydrologie – věda a praxe“, kterou organizoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Akce se zúčastnilo celkem 52 účastníků z 18 institucí, převážně z České republiky, ale i ze Slovenska.

Konference byla koncipována jako místo pro setkávání a výměnu informací mezi vědci, odborníky a také zástupci organizací, které s vodou v krajině hospodaří – tedy například vlastníky lesů či správci vodních toků. Současné extrémní výkyvy počasí, mezi něž můžeme řadit jak povodně, které zasáhly region severní Moravy a Slezska v roce 2024, tak letošní extrémně teplé a suché léto, daly této konferenci specifický náboj.

Výsledky dlouhodobých měření v řadě lesních povodí ukazují, že trend zvyšování teplot i při relativně setrvalých srážkách vede k většímu výparu, a tím i k vyššímu riziku sucha a nižším odtokům vody z lesních povodí. Problémem jsou i teplá zimní období a snižující se zásoba vody ve sněhové pokrývce. Přitom vývoj sucha v lesích a jeho vliv na dřeviny je poměrně specifický a odlišuje se od běžně používaného meteorologického či zemědělského sucha.

Různé druhy dřevin mají odlišné strategie pro nakládání s vodou v ekosystémech, které se ale mohou odlišovat i podle aktuální dostupnosti vody v půdě. Nejvíce informací je v našich podmínkách dostupných pro smrk a buk, chování ostatních dřevin není dostatečně zpracováno. Fungování hydrologické bilance lesa je zásadní i pro doplňování zásob podzemní vody.

Přednesené příspěvky jasně ukázaly, že mezi vědeckými institucemi, ať již to jsou univerzity, či výzkumné ústavy, existuje množství datových podkladů, které by bylo vhodné sdílet, společně zpracovávat a interpretovat. Pozornost byla věnována rovněž roli mrtvého dřeva a mechového patra v hydrologickém cyklu či vlivu štěpkování těžebních zbytků na vodní režim lesních půd, zdravotní stav dřevin a ujímání výsadeb.

Rozsáhlá diskuse byla vedena rovněž o erozi lesních půd, která obvykle vzniká formou rýh v oblastech pohybu lesnické mechanizace po přívalových srážkách, a také o možnostech, jak jí čelit vhodným trasováním cestní sítě a realizací technických opatření i jak nejlépe vzniklé erozní rýhy asanovat. Příklady aktivit zaměřených na revitalizaci rašelinišť, zadržování vody v krajině i možnosti předcházení erozním událostem prezentovali zástupci Národního parku Šumava, Vojenských lesů a statků, Národního lesnického centra Zvolen i společnosti Aqua Terra Inova.

Praktické zkušenosti byly dále diskutovány i v rámci exkurze, která vedla na lesní majetky Biskupství ostravsko-opavského (Lesní správa Vrbno), kde probíhá hydrologický monitoring VÚLHM ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.

Konference byla organizována v rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum QL24010054 „Dopady klimatické změny na malá lesní povodí a možnost jejich zmírnění prostřednictvím lesnického managementu a vodohospodářských opatření“.

Další informace: doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D.; sramek@vulhm.cz; tel.: 602 260 808