Nová studie ústavu pro krajinu zpřesňuje modely vývoje lesů v měnícím se klimatu

Mladé stromky v podrostu mají o 14 dní kratší růstovou sezonu než dospělé stromy v korunovém patře. Když ale mají vhodné podmínky, rostou vzhledem ke své velikosti rychleji. Ukázal to výzkum vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe. Výsledky mohou zpřesnit modely předpovídající vývoj lesů, jejich druhové složení a schopnost ukládat uhlík v reakci na klimatickou změnu, uvedl dnes VÚK v tiskové zprávě.

Studie podle vědců ukázala, že při obnově lesa nestačí sledovat jen teplotu a množství srážek. Důležité je také uspořádání porostu, velikost stromů, jejich postavení v jednotlivých výškových patrech a dostupnost světla. Tyto faktory mohou významně ovlivnit, které druhy se dokážou prosadit a vytvořit další generaci lesa.

Výzkumníci sledovali růst stromů ve čtyřech přírodě blízkých a dlouhodobě chráněných lesích na Boubíně, Žofíně, v horském pralese Eustaška a v lužním lese Ranšpurk. Do výzkumu zahrnuli pět druhů dřevin, a to smrk ztepilý, buk lesní, habr obecný, javor babyka a jilm vaz. Automatické dendrometry zaznamenávaly změny průměru kmenů v hodinových intervalech a s přesností na jednotky mikrometrů.

"Stromy nerostou rovnoměrně po celou vegetační sezonu. Jejich kmeny se v průběhu dne smršťují a znovu zvětšují svůj průměr podle dostupnosti vody. Pouze část těchto změn však představuje skutečnou tvorbu nového dřeva," uvedl Jakub Kašpar z odboru ekologie lesa VÚK.

Výsledky ukázaly výrazný rozdíl mezi mladými stromy v podrostu a dospělými jedinci v korunovém patře. Mladé stromky měly v průměru o 14 dní kratší růstovou sezonu a ukončovaly ji přibližně o 20 dní dříve. Když měly vhodné podmínky, jejich růst byl intenzivnější. Celkový růst však byl omezený, protože takových příležitostí mají pod hustými korunami méně.

Výsledky výzkumu ukázaly, že klimatická vazba malých a velkých stromů je jiná, což vybízí k přehodnocení vlivu klimatu na menší stromy v globálních modelech. Dospělé stromy v korunovém patře lesa jsou přímo vystaveny slunečnímu záření, vysokým teplotám a suchému vzduchu. Jejich růst proto mnohem výrazněji reaguje na aktuální meteorologické podmínky. Statistické modely založené na teplotě, srážkách, slunečním záření, půdní vlhkosti a dalších veličinách dokázaly vysvětlit přibližně 58 až 93 procent proměnlivosti růstu dospělých stromů. U stromků v podrostu byla úspěšnost stejných modelů výrazně nižší, pohybovala se zhruba od dvou do 30 procent.

"Díky stínu korun dospělých stromů jsou mladé stromy lépe chráněny před horkem a vysycháním, současně ale musejí hospodařit s velmi omezeným množstvím světla. Pro lesníky je proto důležité hledat rovnováhu: otevřít porost natolik, aby se mladé stromy mohly rozvíjet, ale zároveň zachovat ochranný účinek korunového patra," uvedl Kašpar.