Sucho a vedra snížily výnosy obilí i řepky v Pardubickém kraji

Za osm měsíců vegetačního období byly v Pardubickém kraji pouze dva měsíce srážkově nadprůměrné. Zároveň byly podle údajů meteorologů teploty o dva stupně vyšší než dlouhodobý průměr. To se letos negativně promítlo do výnosů obilovin a řepky, řekl dnes novinářům předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje a viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha.

"Když jedete ráno na pole, máte 30 stupňů. A odpoledne na kombajnu je 43 stupňů. To jsem ještě nezažil. Výnosy jsou špatné. Je to o nervy z pohledu nákladů. Zemědělci dávali hnojiva, která nestojí málo. Vidí, že rostlina usychá a nedokáže hnojivo využít. Navíc nám v dubnu část úrody zmrzla," řekl Říha.

Nedostatek potravin podle něj letos nebude, toho se lidé bát nemusí. "Hlad nebude. Zatím. Kdyby náhodou se takový rok opakoval víckrát za sebou, zemědělci ale nebudou mít čím nakrmit zvířata. Pak je budou muset poslat na jatka," řekl Říha. Jestli porostou ceny potravin, Říha neví. Přál by si ale stabilitu cen, aby se nechovaly jako houpačka, kdy máslo jednou stojí 20 korun a pak zdraží na desítky korun.

Letošní sklizeň výrazně ukázala rizikovost zemědělského podnikání. Zemědělce od jara trápilo sucho a mrazy, v létě pak vedra a nedostatek vláhy. Pozdější deště už způsobené škody většinou nenapravily. Ztráty v zemědělství v celém Česku jsou 25 miliard korun, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Výkupní ceny jsou na úrovni před 20 lety, je potřeba změnit společenskou debatu, uvedli zástupci zemědělských organizací. Podle místopředsedy Zemědělského svazu ČR a předsedy představenstva ZD Sloupnice Jaroslava Vaňouse jsou proto regionální producenti pod velkým tlakem. Maloobchodní trh se změnil, řetězce lákají na velké slevy, kdy mléko, máslo nebo maso nabízejí podle něj hluboko pod výrobní cenou.

"Je to obchodní politika řetězců, aby marži získaly na něčem jiném. Další zákazníci sice nechodí do řetězců, ale jsou tu on-line supermarkety, které trh rychle saturovaly. Pro lokální výrobce je na trhu stále méně místa," řekl Vaňous.

Protože se zemědělský sektor potýká s řadou obtíží, kraje by měly farmářům pomoci, řekl krajský radní Miroslav Krčil (3PK). "Jako krajské samosprávy můžeme ovlivnit to, že začneme efektivně prosazovat lokální produkty, výrobky ve veřejných zařízeních, ať to jsou školní jídelny, nemocnice, organizace v sociální oblasti. Je to jeden z našich úkolů," uvedl Krčil.

V kraji zemědělci letos oseli obilovinami zhruba 77.000 hektarů. Průměrný výnos přinesl 5,95 tuny z hektaru, což je asi o tunu méně než vloni. Řepka rostla přibližně na 20.000 hektarech s výnosem 2,6 tuny hektaru, loňské výsledky byly 3,1 tuny z hektaru. "Je to ode zdi ke zdi. Výnosy meziročně kolísají," dodal Říha.

Průměrné výnosy žní v roce 2026 v Pardubickém kraji:

Zdroj: Regionální agrární komora Pardubického kraje