Dožínky: Dlouhotrvající velké sucho postihlo zemědělce v celém Plzeňském kraji

Dlouhotrvající velké sucho postihlo zemědělce v celém Plzeňském kraji. Výnosy obilí a řepky byly o 20 až 50 procent nižší než loni. Uvedli to dnes farmáři na regionálních dožínkách. Ceny komodit jsou podobné jako loni, ale kvůli nižším výnosům budou mít nižší tržby. V současné době podle nich není v zemědělství zisková komodita. Pro všechny z nás máme jedno přání, aby bylo do příští sezony méně sucha, řekl na pódiu šéf Asociace soukromého zemědělství Plzeňsko Radek Hora.

"Přeji všem do dalších let, aby pršelo, protože jak mi zemědělci říkáme: Když prší, tak prší miliony," řekl předseda krajské agrární komory Pavel Šrámek, spolumajitel farmy a mlékárny Milknatur v Líních u Plzně. Podle něj letos není komodita, na níž by zemědělci vydělali. "Výnosy byly nízké - v některých komoditách půlka, někde 60 až 70 procent. V našem kraji bylo velké sucho. U nás spadlo v červenci 12 milimetrů," řekl. Ještě hůře než obilí dopadla řepka, která měla výnos někde i pod dvě tuny na hektar. Kdo přežije tento a příští rok, tak přežije všechno, uvedl.

Navíc mléko, které se podle Šrámka loni prodávalo za dobrou cenu, letos spadlo o 30 procent, hluboko pod náklady na výrobu. "Teď se litr vykupuje za 9,68 koruny, což je od října o čtyři koruny méně, náklady jsou kolem 11,50," řekl. Farmáře navíc sráží nedostatek krmení - sena, slámy, ale je také málo kukuřice, jejíž sklizeň je na 60 procentech loňska. "Někteří už teď krmí z toho, co měli připravené na zimu," řekl. Podle něj teď nikdo nebude posilovat stáda skotu, spíš je zredukuje. Na jatkách už jsou fronty, uvedl.

"Schází mi sláma i seno. Ale díky tomu, že jsem si něco nechal z loňska, tak bych měl letošek zvládnout. Ale jestli bude takové sucho i příští rok, tak to bude ještě zajímavé," řekl ČTK oceněný soukromý farmář Antonín Wollner z Přetína na Klatovsku ze statku s 320letou tradici. Hospodaří na 100 hektarech s obilím a hlavně masným skotem. Loni jsme měli 450 balíků sena a letos 182. Běžně jsme prodávali, ale letos nemůžeme," řekl. Dlouhodobě se snaží zadržovat vodu v krajině a vytvořil na své náklady několik rybníčků a mokřadů a obnovil mlýnský náhon.

"V krmení je to úplná katastrofa, na polích je to jeden z nejhorších roků. Trochu se bojím, aby to nemělo pokračující trend, protože těch opatření na zadržování vody v krajině je strašně málo, navíc my betonujeme a zpevňujeme obrovské plochy," řekl Hora. Jakékoli zadržování vody v krajině by se podle něj dnes mělo platit zlatem a veškeré dotace by měly směřovat právě na tato opatření.

"Letos trpělo všechno i brambory. Úroda bude určitě nižší podle regionu, ale v průměru to může být i 30 procent. Cena stoupne. A navíc v Evropě je brambor také méně," uvedl bývalý předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.

"Vinou nedostatku píce a trávy se docela významně snižují stavy dobytka. Cena balíku sena vyskočila neuvěřitelně, hlavně se nedá ani sehnat. A je to náročné pro každého, kdo má živočišnou výrobu, která je na tom asi nejhůř," řekl Pavel Čížek ze Spáleného Poříčí, který pěstuje švestky, obilí a má menší stádo skotu highland na maso. Malé býky a jalovice prodal na chov, aby vyšel s krmením. "Úroda švestek je čtvrtinová, ale aspoň něco. Některé odrůdy snáší kupodivu tohle sucho hodně dobře, i když už je to starší sad," uvedl.

Druhým oceněným byl horažďovický zpracovatel brambor Lyckeby Amylex, největší český výrobce škrobu. "Jsem velký vyznavač zpracování, pokud možno přímo na farmě nebo v regionu. A jsem proti tomu, aby se komodity vyvážely do zahraničí," řekl Šrámek. Podle něj jde dnes téměř třetina mléka německým zpracovatelům, což je velká škoda. Hodně mlékáren zmizelo, ale naštěstí podle Šrámka vznikly malé a minimlékárny a další menší zpracovatelé, kteří jsou zásadní pro budoucnost českého zemědělství.