Reuters: Semenná banka pomáhá zemědělcům obdělávat půdu, která jim v Gaze zbyla

Skupina zemědělců v Gaze se snaží zachovat původní plodiny tím, že obnovuje místní semennou banku, kterou zničila izraelská válka v této oblasti. Je to způsob, jak Palestince povzbudit v obdělávání malé části úrodné půdy, která jim ještě zbyla, napsala agentura Reuters.

Většina předválečné zemědělské půdy v Gaze leží v oblasti, kterou Izrael vojensky okupuje. Celkem dva miliony obyvatel Gazy se tísní na přibližně 30 procentech území tohoto malého pásma, jehož velkou část zpustošilo dvouleté izraelské bombardování.

To se týká i semenné banky zemědělce Salámy Muhaná, která byla podle jeho slov zničena ve městě Karára na jihu území počátkem roku 2024, několik měsíců po útocích vedených hnutím Hamás, které vyvolaly izraelský vojenský úder.

"Před válkou jsme měli ledničky, solární energii, sušičku, stroj na čištění a třídění osiva, měli jsme všechno," říká Muhaná. Banka kdysi spravovala 70 tun zásob 42 různých plodin včetně fazolí, melounů a šalvěje, což jsou podle něj základní plodiny palestinského zemědělského dědictví.

Jednasedmdesátiletý Muhaná uvedl, že on a jeho tým zemědělců v posledních měsících obnovili skromnou zásobu asi 32 druhů místních semen díky příspěvkům zemědělců, kteří s bankou spolupracovali před válkou.

Semena jsou pečlivě uložena v jutových pytlích a plastových nádobách v provizorním stanu, který nyní stojí v Dajr Balahu ve střední části Pásma Gazy. On a jeho tým pěstují také sazenice na polích v okolí stanu.

Místní tradiční semena jsou odolnější než hybridní odrůdy dostupné z dovozu, uvedl Muhaná, proto je lze rok co rok uchovávat a znovu vysazovat.

Zemědělci vnímají místní semenné banky jako ochranu před uzavřením hranic a omezením dodávek. Tvrdí však, že tyto banky jen málo přispívají k vyrovnání následků zničení zemědělského sektoru v Gaze, který kdysi představoval hlavní pilíř tamní ekonomiky.

Podle červnové zprávy ministerstva zemědělství v Gaze bylo před válkou asi 560.000 lidí zcela nebo částečně závislých na zemědělství a rybolovu jako zdroji obživy.

"To, co se dělá prostřednictvím semenné banky, a semena, která jsou v současné době k dispozici, to ve srovnání s potřebami, kterým zemědělský sektor čelí, představuje pouze kapku v moři," uvedl Usáma Muchalálatí, zemědělský inženýr z Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC).

Mustafa Astal, který provozuje školku v Chán Júnisu na jihu Gazy, uvedl, že místní osivo se stalo "jedinou záchrannou sítí," když Izrael v roce 2025 zpřísnil dovoz humanitární pomoci.

Izrael uvedl, že cílem opatření bylo vyvinout tlak na militantní hnutí Hamás během jednání o příměří. Palestinci a organizace na ochranu lidských práv jej odsoudili jako formu kolektivního trestu. Podle Globálního indexu hladu (GHI) opatření v některých částech Gazy přispělo k hladomoru.

Velká část zemědělské půdy v Gaze leží podél takzvané "žluté linie" i za ní; k této linii se měly izraelské jednotky stáhnout na základě příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás z října 2025. Podle Reuters Izrael jednostranně posunul betonové bloky vyznačující žlutou linii hlouběji do území ovládaného Hamásem.

Místní zemědělci tvrdí, že tím více se úrodná půda stala nepřístupnou a ti, kteří obdělávají pozemky v její blízkosti, jsou vystaveni izraelským útokům.

Palestinský zemědělec Chálid Astal, který vysévá semena z Muhanáovy banky na pozemcích vzdálených pouhých 500 metrů od žluté linie, uvedl, že on ani další zemědělci nemají v úmyslu oblast opustit navzdory nebezpečí izraelských útoků. "Z Gazy nám zbývá už jen asi 25 až 30 procent. Říkáme si proto: jsme na své půdě a budeme ji navzdory nim obdělávat."