Sucho letos výrazně zasáhlo české zemědělství. Některým plodinám už déšť nepomůže

Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře, výrazné problémy mají víceleté pícniny, trvalé travní porosty, kukuřice, brambory, chmel nebo některé ovocné plodiny. Současné ochlazení a srážky už většinu letošní úrody zachránit nemohou. Zemědělci se proto stále více zaměřují na opatření, která jim pomohou přizpůsobit se teplejšímu a suššímu klimatu.

O tom, že letošní rok patří mezi nejsušší v tomto století, není pochyb. Příčinou není jediný faktor, ale souběh několika nepříznivých podmínek. „Významnou roli sehrála už velmi suchá a teplá zima. Množství sněhu dosáhlo v průměru pouze přibližně 60 procent dlouhodobého průměru za období mezi lety 1961–2000. Na nedostatek zimní vláhy následně navázal také teplotně nadprůměrný průběh roku spojený s intenzivnějším výparem,“ vysvětluje Zdeněk Žalud, vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Agronomické fakultě MENDELU.

Meteorologické jaro, tedy období od března do května, dosáhlo průměrné teploty 9,2 °C a od roku 1961 bylo osmým nejteplejším. Také dosavadní průběh léta je teplotně nadprůměrný, především kvůli mimořádně teplému červnu. Vyšší teploty navíc urychlily nástup vegetace, která začala růst dříve a rychleji tak čerpala dostupnou vodu z půdy. „Zásadním problémem však zůstává nedostatek srážek. Za meteorologické jaro spadlo v úhrnu pouze 85 milimetrů, tedy 57 procent normálu za období mezi lety 1991–2020. Ani červnové a červencové srážky normálu nedosáhly. Navíc měly často bouřkový charakter, a voda se proto nestačila dostatečně vsakovat do půdy. Intenzivní přívalové srážky naopak místy zvyšovaly riziko vodní eroze,“ dodává Žalud. Přestože mezi jednotlivými regiony existují rozdíly, v polovině srpna byla situace se suchem velmi nepříznivá prakticky na celém území České republiky.

Nejvíce trpí pícniny, kukuřice, brambory a chmel

Zásadní dopady sucha jsou patrné především u víceletých pícnin a trvalých travních porostů. Nedostatek vláhy ovlivnil první i druhou seč, což vede k nižší produkci biomasy a následně i k růstu cen krmiva. V některých případech se současná situace stala jedním z faktorů, které přispěly k rozhodnutí ukončit chov skotu. Obilniny si naopak v průměru vedly poměrně dobře. Jejich kvalita byla většinou uspokojivá a ani výnosy, zejména u ozimých obilnin, dramaticky neklesly. „Mnohem komplikovanější je situace u plodin s delší vegetační dobou. Sucho a vysoké teploty zasáhly například kukuřici, slunečnici, brambory, chmel i ovocné plodiny. U brambor se nedostatek vody projevil především menší velikostí hlíz, u chmele pak kombinace vysokých teplot a sucha významně snížila kvalitu produkce. Současné ochlazení a srážky, především v Čechách, již situaci nezachrání,“ vysvětluje Žalud.

Výrazně postižena je také kukuřice. Problémem není pouze celkově nižší výnos, ale na řadě míst rovněž zhoršená kvalita. Rostliny předčasně zasychají, palice zůstávají nedostatečně vyvinuté a v některých případech dochází ke špatnému ozrnění v důsledku nedostatečného opylení. „Typickým znakem letošního roku je také dřívější sklizeň prakticky všech plodin. Sklizeň kukuřice na siláž je již v plném proudu a začíná také vinobraní. Problémy se objevují rovněž u meziplodin vysetých po letní sklizni, které kvůli nedostatku vláhy obtížně vzcházejí,“ dodává.

Vinohradům sucho místy svědčí, jinde už škodí

Relativně příznivá může být situace pro vinohradníky, ovšem pouze tam, kde se vinicím vyhnuly extrémní projevy počasí. Vlny veder totiž často ukončují bouřky doprovázené krupobitím, které může mít na plodinu devastující dopady. Například vinohrady ve Velkých Bílovicích po krupobití sčítají milionové ztráty. Ani vinná réva navíc není vůči dlouhodobému nedostatku vody zcela odolná. „Nejhorší situace je na lehkých, písčitých a mělkých půdách, kde suchem trpí zejména mladší vinohrady. Na některých lokalitách se objevují drobné a zasychající bobule, což je u této hluboko kořenící vytrvalé plodiny mimořádný jev,“ říká Žalud.

Současné srážky už letošní úrodu většinou nezachrání

Ochlazení a srážky, které přišly zejména do Čech, už u většiny postižených plodin nemohou letošní situaci zásadně změnit. Kritické fenologické fáze, během nichž se vytváří biomasa a rozhodující výnosotvorné prvky, již proběhly. Jednou z plodin, která ještě může z aktuálních srážek částečně profitovat, je cukrová řepa. Pozornost zemědělců se však už musí obracet také k příštímu hospodářskému roku.

Na řadě míst je již vysetá řepka, a právě dostatek vláhy bude rozhodující pro její dobré vzejití. O to důležitější je to po dlouhotrvajícím období sucha a vysokých teplot. Za několik týdnů navíc začne předseťová příprava půdy a následné setí ozimých obilnin. „Půda je v současnosti proschlá do značné hloubky, což výrazně zhoršuje její zpracovatelnost. Zemědělské operace jsou energeticky náročnější a zvyšuje se také spotřeba pohonných hmot. Suchá půda je současně náchylnější k větrné erozi, při níž dochází k odnosu nejjemnějších a nejcennějších půdních částic,“ popisuje vědec Vladimír Smutný z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie.

Zemědělství se musí na změnu klimatu adaptovat

Změna klimatu postupně ovlivňuje také skladbu plodin a technologie jejich pěstování. V české krajině se stále častěji objevují plodiny, které byly v minulosti méně rozšířené a lépe snášejí teplo či nedostatek vody. Patří mezi ně například čirok nebo proso. Ve vyšších polohách se více prosazuje sója a klimatická změna otevírá prostor také některým teplomilnějším ovocným druhům, například fíkům.

Základem českého zemědělství ale podle expertů z Agronomické fakulty MENDELU zůstanou i nadále tradiční plodiny. Měnit se budou především jejich odrůdy, které budou muset být lépe přizpůsobeny vyšším teplotám a častějšímu nedostatku vody. „Velký potenciál v tomto směru nabízejí nové genomické techniky a moderní šlechtění. Jejich význam může dále růst spolu s postupnými změnami evropského regulačního prostředí,“ předvídá Žalud. „Větší význam mohou získávat také ozimé formy plodin, které dokážou lépe využít zimní vláhu. Ověřují se rovněž méně obvyklé postupy, například podzimní výsev některých jarních odrůd ječmene, přestože s sebou nese riziko poškození porostů mrazem,“ říká Smutný.

Adaptace českého zemědělství na teplejší a sušší podmínky nebude stát na jediném opatření. Půjde o kombinaci vhodnějších odrůd a plodin, šetrnějšího hospodaření s půdní vláhou, změn pěstitelských technologií a tam, kde je to možné, také efektivnějšího využívání závlah. Pozitivní je, že řadu těchto opatření již zemědělci v praxi zavádějí.

Autory komentáře jsou:

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, zdenek.zalud@mendelu.cz,  545 133 083

doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, vladimir.smutny@mendelu.cz, 603 231 018