Experti: Sucho v ČR pomůže řešit kombinace zadržování vody v krajině a nádrží

Čelit následkům sucha může pomoci jen kombinace opatření v krajině, vodních nádrží a úsporného využívání stávajících zdrojů. Shodli se na tom hydrologové Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, které oslovila ČTK. Pro Česko jsou podle nich jediným zdrojem vody srážky, je tedy potřeba dělat opatření, která vodu v krajině zadrží.

Zadržet více vody v půdě a v krajině je podle obou expertů možné například revitalizacemi toků, zvýšením biodiverzity, zlepšením zemědělských postupů či lepším hospodařením s vodou v lesích. Podle Langhammera je potřeba se více soustředit i na městskou krajinu, například snižovat podíl nepropustných ploch, tak, aby voda okamžitě neodtékala do kanalizace a mohla se dostat do přirozeného oběhu.

"Pokud uděláme jenom opatření v krajině a na půdě, tak tím zvýšíme vodní blahobyt v krajině, ale nakonec ta voda vždycky skončí ve vodním toku. Pokud si ji tam nezadržíme v nějakých větších objemech, tak odteče," řekl Hrdinka. Pokud by se naopak jen stavěly vodní nádrže a nedělala by se opatření v krajině, tak by do budoucích nádrží teklo i hodně živin a voda v nich by nebyla tak kvalitní, uvedl.

Mezi pozitivní příklady opatření, které se už nyní v krajině dělají, patří podle Langhammera například revitalizace mokřadů v horách, revitalizace dříve odstavených ramen řek v nížinách či obnova původních koryt potoků v městských oblastech. Langhammer doufá v to, že současné sucho pomůže lidem trochu otevřít oči v tom, že je potřeba citlivému hospodaření s vodou v krajině věnovat zásadní pozornost.

Výstavba nových nádrží sama o sobě problém nevyřeší a je podle obou expertů během na dlouhou trať. Připomněli připravovanou přehradu v Nových Heřminovech, proti které se v minulosti stavěli ekologové i místní obyvatelé. Primární funkce této přehrady má být ochrana před povodněmi, upozornili experti.

Problémem do budoucna podle odborníků bude i to, že v zimě bude méně sněžit a více pršet. V zimě tak srážky z krajiny odtečou, aniž je nějak využije, uvedl Hrdinka. Tím, že se snižuje objem vody uložený ve sněhu a sníh dříve odtává, začíná podle Langhammera období sucha už na jaře a nestíhají se doplnit zásoby podzemní vody. Kvůli tomu toky rychleji ztrácejí vodnost. uvedl.

"Pro zvýšení zásob podzemní vody je důležité vodu v krajině udržet co nejdéle a dát jí příležitost k tomu, aby z povrchu prosákla přes půdu do podzemních horizontů," řekl Langhammer. Znamená to například neodvádět vodu zpevněnými povrchy ve městech, tedy nemít tam, kde to není nutné, soustavné vyasfaltované povrchy. To, že se voda v krajině nevsákne, podle expertů způsobuje i zhutnění půdy těžkou mechanizací v zemědělství.

Hladinu podzemní vody podle Langhammera nezvýší jednorázová srážka nebo týden, kdy prší, ale je to něco, co se kumuluje měsíce i roky. Naopak vyčerpání může nastat velmi rychle, uvedl. "To je důvod, proč jsou opatření v krajině naprosto zásadní, protože to je něco, co musí fungovat dlouhodobě. Nádrž je užitečná na krizové zásobování obyvatel, ale nezmění nic na deficitu hladiny podzemní vody," řekl.

Hrdinka nepředpokládá, že by byl v domácnostech, které jsou napojené na skupinový vodovod, v následujících 30 či 50 letech problém se zásobováním pitnou vodou. Ale u lokálních zdrojů, jako jsou například vrty, studny či prameniště, bude se změnou klimatu jejich vydatnost nejistá a mohou vysychat, uvedl. Prohlubování vrtů podle něj do budoucna nepomůže. Obce, kterých se to týká, by podle Hrdinky měly začít včas jednat s vodárnami o připojení na skupinové vodovody.

Tereza Jinochová