Agris.cz - agrární portál

Vědci na pokusném poli v Olomouci testují geneticky upravený ječmen

9. 4. 2026 | ČTK

Dvě nové geneticky upravené linie ječmene dnes vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Získané poznatky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu. Experiment je jedním z prvních svého druhu v českém i evropském výzkumu. Novinářům to dnes řekl Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Jednu z testovaných variant geneticky modifikovaného ječmene vědci pomocí molekulárních nůžek CRISPR upravili tak, aby změna jediného genu ovlivnila načasování kvetení a tvorbu klasu. Druhá modifikovaná linie ječmene vytváří oddenky a díky schopnosti dlouhodobě růst si vysloužila přezdívku "nesmrtelný ječmen".

"Dosud se tyto genetické linie pěstovaly pouze v kontrolovaných podmínkách růstových komor a skleníků, proto je jejich chování na poli zásadní pro ověření efektu úprav. Polní prostředí nelze v laboratoři napodobit," uvedl Šafář.

Pomocí genetické modifikace první linie ječmene vědci zjistí vliv genu VRN1 na vývoj klasu. "Načasování kvetení je zásadní nejen pro výnos, ale i pro stabilitu produkce. U jarního ječmene, který je významnou surovinou pro výrobu sladu a piva, hrají roli i podmínky, za nich porosty vzejdou. V posledních letech je totiž stále častěji ohrožuje rychlý nástup jarního sucha," podotkl Šafář.

Druhá varianta přezdívaná "nesmrtelný ječmen" podle Šafáře vykazuje neobvyklé chování, které vědci dosud u ječmene nepozorovali. Rostliny nevstupují do fáze kvetení a netvoří semena. Místo toho pokračují v růstu a vytvářejí nové výhony. V laboratorních podmínkách tak dosahují nápadně delší životnosti než běžný ječmen. To podle vědců otevírá možnost budoucího šlechtění obilnin, které by nebylo nutné každoročně znovu vysévat.

Polní pokus s geneticky modifikovaným ječmenem vědci provedou na ploše nepřesahující 100 metrů čtverečních, experiment může trvat až deset let. Testování podléhá přísným pravidlům biologické bezpečnosti včetně izolace porostu, oplocení a dlouhodobého monitoringu vlivu na okolní prostředí.


Zdroj: ČTK, 9. 4. 2026





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 09.04.2026 20:13