Řezem chmele začali práce na chmelnicích, na drátkování přijedou cizinci

Řezem chmele zahájili pěstitelé práci na chmelnicích. Ruční práci při zavěšování vodičů chmele a následné zavádění chmele odvedou hlavně agenturní pracovníci ze zahraničí. Zima byla z pohledu chmelařů suchá, sněhu bylo málo. Proto je prvotní výhled na sezonu spíše zdrženlivý. Nicméně sklizeň ovlivňují hlavně srážky a teploty v období od května do začátku srpna. Náklady pěstitelům zvyšuje rostoucí cena nafty a energií. Odbyt na letošní sklizeň už mají zajištěný. ČTK to řekl předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele Jiří Smetana.

"Na jaře srovnáváme chmelnici a staré dřevo musíme uříznout. Za řezem se začnou věšet dráty, což je hodně kritický moment. Každý prut, výhon se musí ručně zavést. Žádné technologie na to nejsou," uvedl Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora. Jarní práce ovlivňuje počasí, jejich vrchol svaz očekává v první polovině května.

Nenahraditelnou ruční práci zajistí agenturní pracovníci ze Slovenska, Rumunska, Bulharska. Některé podniky zkoušejí i pracovníky z Vietnamu, Mongolska, Filipín. "Chmelaři jsou pracovníky povětšinou jen tak tak pokryti. Špatně se odhaduje dostatek sezonních pracovníků, protože v závislosti na počasí může přijít nárazově vysoká poptávka. Kvalitně a včas zavedený chmel má významný vliv na výnos," uvedl Smetana.

Nedostatek vláhy je na chmelnicích podle Mašanského od konce zimy. Pod závlahami je podle svazu aktuálně zhruba 30 procent chmelnic, ale pokud je sucho, vodoprávní úřady odběr povrchové vody zakazují. "Tudíž v takovém období je reálně zavlažovaná daleko nižší procento chmelnic," doplnil předseda. Zlepšení situace na Žatecku a Rakovnicku si slibují chmelaři od projektu převody vody z Nechranické přehrady.

S intenzivními jarními pracemi se potkalo zvýšení cen nafty. Cena hnojiv také roste, většina chmelařů se nicméně na podzim do nějaké míry předzásobila. Zvýšení cen elektřiny a plynu se potom negativně promítne již do sklizně, pokud se do té doby geopolitická situace neuklidní.

S ohledem na současnou situaci na světovém trhu s chmelem, kondici pivovarského sektoru a poptávce po českém chmelu neočekává svaz významné nárůsty výměry ve střednědobém horizontu. "Důležité je podpořit stávající rozsah výroby chmele, podpořit výnosovou stabilitu a vytvořit předvídatelné podnikatelské prostředí v zemědělském sektoru," zdůraznil Smetana. Chmel loni rostl v Česku na zhruba 4800 hektarech, nejvíce se ho pěstuje na Žatecku.

Odbyt na letošní a z velké části i příští sklizeň díky systému dlouhodobých smluv pěstitelé mají. "Otázkou ovšem je, zda zpeněžení bude vzhledem k rostoucím nákladům dostatečné. Tržby samozřejmě ovlivní i úroveň výnosu. Na rozdíl od německých a amerických chmelařů je ovšem možné konstatovat, že odbytová situace je v segmentu jemně aromatického chmele relativně slušná," dodal Smetana.

Loňská sklizeň chmele byla v Česku mírně nadprůměrná a činila 6909 tun. Proti roku 2024 to bylo o 415 tun více. Během roku se střídaly příznivé i nepříznivé podmínky, v rozhodujícím srpnu byly nakonec růstu prospěšné.

fir ver