Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 11

Pro zemědělství nejdůležitějším a také nejčastěji komentovaným tématem uplynulého týdne byly nepochybně možné důsledky pokračujícího válečného konfliktu na Blízkém východě, který, jak se dá předpokládat, jen tak neskončí. Právě doba jeho trvání bude rozhodující pro budoucí vývoj cen průmyslových hnojiv, jejichž ceny již ostatně růst začaly. Zejména dusíkatá hnojiva a komponenty k jejich výrobě patří přitom mezi zboží přepravované do EU přes Hormuzský průliv, který je ale v současné době pro plavbu lodí zablokován. Nejasná je i situace ohledně evropských (i tuzemských) zásob minerálních hnojiv na letošní rok. Zatím se zdá, že na jarní a postjarní práce by měly zásoby stačit, postupně ale bude nutné dokupovat hnojiva dražší, včetně těch vyráběných na území EU, ovšem s vyššími náklady.

I nový válečný konflikt stejně jako ten na Ukrajině ukázal, že EU musí v řadě oblastí zvýšit svou nezávislost na neevropských trzích, byť je tamní produkce obvykle levnější. EU se proto snaží soběstačnost v produkci hnojiv posílit, a na tom mimo jiné může vydělat i Agrofert. Tento týden například došlo k dohodě o investici za více než miliardu korun do chemického areálu SKW Piesteritz, který pod Agrofert spadá, a který vyrábí hnojiva v sousedním Německu. Je také vhodné připomenout, že současná situace na trhu s minerálními hnojivy ukazuje na důležitost živočišné výroby a chovů hospodářských zvířat, která produkují statková hnojiva, a ta mohou minerální hnojiva alespoň částečně nahradit. Zemědělci, kteří statková hnojiva mají a na svých polích využívají, jsou tak (a i z pohledu ochrany přírody nadále budou) oproti těm, kteří jsou více závislí na průmyslových hnojivech, ve výhodě. A ve výhodě jsou také ekologičtí zemědělci, kteří průmyslová hnojiva nesmí používat.

Právě biozemědělství se týkala nejnovější statistika jeho vývoje prezentovaná v týdnu Ministerstvem zemědělství (MZe). Podle ní tuzemský trh s biopotravinami v roce 2024 vzrostl, přičemž celkový obrat českých podniků s biopotravinami včetně vývozu dosáhl přibližně 13,27 miliardy korun (o rok dříve to bylo 11,76 miliardy korun). Spotřeba biopotravin na domácím trhu činila 8,51 miliardy korun, zatímco hodnota vývozu vzrostla na 4,76 miliardy korun. Na konci roku 2024 pak bylo v ČR registrováno 980 výrobců biopotravin (oproti předešlému roku nárůst o 1,1 %), jejichž celkový obrat dosáhl 6,08 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 4,9 %.

Nejen ekologického zemědělství se týkají některé změny v podmínkách dotačních podpor, které také tento zveřejnilo MZe. Nová pravidla budou platit od 1. dubna, podle MZe je hlavní novinkou rozšíření nabídky pro mladé zemědělce do 40 let, kteří museli dosud splnit podmínku dosažení zemědělského vzdělání, nově stačí dvouletá praxe v zemědělském podniku. Změnu přitom prosadila Asociace soukromého zemědělství ČR, otázkou ale stále je, zda bude stačit praxe na rodinné farmě. Změnou je i zavedení výjimek pro ekologické zemědělce v některých standardech DZES, a kromě toho se pro všechny zemědělce ruší omezení pěstování jedné plodiny na maximálně 10 hektarech na silně erozně ohrožených plochách s tím, že pravidlo maximálně 30 hektarů jedné plodiny na veškeré orné půdě, bez ohledu na erozní ohrožení, zůstává platné. Obecně lze pak konstatovat, že přijaté změny jsou pro zemědělce pozitivní.

Státní zemědělský intervenční fond informoval o struktuře a výši dotací na opatření AEKO týkající se zatravňování, ochrany čejky chocholaté, krajinotvorných sadů, podpor na druhově bohaté pokrytí orné půdy a omezení pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nejvíce peněz – přes 95,5 milionu korun je vyčleněno na zmiňované druhově bohaté pokrytí orné půdy a omezení pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů. Podle MZe je další zásadní změnou úprava postupů přeměny travních porostů na zemědělskou kulturu „trvalý travní porost“. Dosavadní pravidla evropské legislativy neumožňovala pěstování trav na orné půdě neomezeně a stanovovala, že po pěti letech musí být taková orná půda povinně přeevidována jako trvalý trvaní porost. Nově přitom díly půdních bloků, které byly k 1. lednu 2026 v LPIS evidované jako orná půda (tzv. travní porost „G“ nebo zelený úhor „U“) nepodléhají posuzování lhůty pro přeměnu do trvalých travních porostů a lze s nimi bez omezení v příštích letech nakládat.

MZe se také v uplynulém týdnu ohradilo vůči závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle nichž nedošlo k naplnění deklarovaných cílů při budování protipovodňových opatření v letech 2020 až 2024. Podle MZe se ale protipovodňová opatření osvědčila, a pokud k naplnění některých cílů nedošlo, stalo se tak kvůli nedostatku finančních prostředků, což konstatoval i NKÚ. S tématem vody se pojí další významná personální změna – ve funkci totiž skončil, oficiálně po vzájemné dohodě, generální ředitel Povodí Odry Petr Birklen. Podle MZe nenaplnil priority stanovené při jeho nástupu a resort na uvolněné místo v nejbližší době vypíše standardní výběrové řízení. To ale kritizuje mimo jiné Hnutí Duha, které považuje Birklena za nejlepšího ředitele za posledních 20 let, neboť se snažil se změnit přístup Povodí směrem k přírodě blízkým opatřením. 

Na půdě EU se v uplynulém týdnu diskutovalo provádění nařízení o emisích CO2 ze sektoru využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) bude mít ČR po kůrovcové kalamitě výrazné problémy se splněním cílů stanovených tímto nařízením pro období 2021–2025 a s ohledem na nepředvídatelnost dopadů sucha a extrémních projevů počasí na lesy bude potřeba po roce 2030 zásadnější revize režimu LULUCF. O zařazení tohoto bodu na program Rady požádalo devět členských států včetně ČR. Naše země také na jednání Rady ministrů EU vznesla výhrady k dalšímu omezování používání olova. Česko upozorňuje na možný negativní dopad omezení olovnatých broků na ceny munice a možnost ohrožení dodávek při transformaci průmyslu na bezolovnaté varianty. Zkušenosti z ukrajinského bojiště také ukazují na využití brokovnic k obraně proti dronům, jejich zákaz by tak dle ČR mohl vést ke snížení obranyschopnosti EU. ČR usiluje o získání podpory dalších členských států pro stažení návrhu na omezení u brokového střeliva, kde nesouhlasí s omezováním nad rámec platné evropské úpravy, která od roku 2023 zakazuje používání olověných broků v mokřadech.

Petr Havel