V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená
Dosavadní výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Nature. Studie ukazuje, že s nárůstem lidského vlivu klesá úplnost rostlinných společenstev. Lidská činnost tedy negativně ovlivňuje potenciální biodiverzitu neboli rozmanitost ekosystémů.
„V projektu DarkDivNet jsme zkoumali rostliny na téměř 5500 lokalitách ve 119 různých oblastech světa,“ uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, jenž je členem užšího týmu specialistů, kteří navrhli metodiku projektu.
„Běžně používané metody měření biodiverzity, jako je například prostý počet zaznamenaných druhů, nejsou schopné odhalit vliv člověka, protože přirozeně vzniklé rozdíly v biodiverzitě mezi regiony zakrývají skutečný rozsah lidského vlivu,“ doplnil botanik.
V Česku se výzkumníci soustředili na Krkonoše, Ralsko, Šumavu, Novohradské hory a Podyjí. „Zaznamenali jsme všechny druhy rostlin vyskytující se ve výzkumných plochách v přírodních oblastech a botanickým průzkumem širšího okolí jsme určili takzvanou ‚temnou diverzitu‘ – tedy původní druhy, které by mohly ve studované ploše růst, ale nezaznamenali jsme je,“ popsala výzkum Michaela Vítková z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Krajina poškozená člověkem
Míru narušení okolní krajiny hodnotili výzkumníci pomocí indexu vlivu člověka, který zahrnuje hustotu osídlení, změny ve využití krajiny, urbanizaci, zemědělství a dopravní infrastrukturu. Zjistili, že rozmanitost je negativně ovlivněna nejen přímou lidskou činností, ale i jejími důsledky v okruhu stovek kilometrů.
V oblastech s malým lidským vlivem chybí v každém porostu v průměru 65 procent potenciálně vhodných druhů přítomných v širší krajině. V oblastech silně ovlivněných člověkem však v porostech chybí kolem 80 procent takových druhů.
Výsledek je podle odborníků alarmující, protože ukazuje, že lidské aktivity mají mnohem širší dopad, než se dosud předpokládalo, a to i na chráněná území. Znečištění prostředí, těžba, fragmentace přírodních biotopů a další lidské vlivy mohou zabránit rostlinám v osídlování jejich přirozených stanovišť i v případě, že v širším okolí se jejich menší populace stále vyskytují.
