Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Když goliáš roztáhne svá křídla a začne jimi mávat, zní to podle těch, kdo to mohli zaslechnout, jako malý vrtulník. Přes deset centimetrů dlouhý brouk váží až 50 gramů – jako dvacet nejmenších kolibříků dohromady. Goliáš je masivní, jeho tělo je kryté robustním chitinovým brněním a vypadá nezranitelně. Přesto vymírá.

V afrických tropických lesích žije pět různých endemických druhů goliášů. Tento hmyz patří mezi vrubouny, skupinu brouků, ve které jsou třeba i zlatohlávci nebo chrousti. Lidé v Pobřeží slonoviny si je spojují se vzpomínkami na dětství, kdy jimi strašili své kamarády. Tento brouk je totiž tak velký, že dokáže zakrýt téměř celou dlaň dospělého člověka.

Teď už ho ale většina dětí v této africké zemi nepozná – nikdy ho totiž neviděla. V posledních dvaceti letech je jich v tamější přírodě stále méně. Platí to zejména pro dva druhy – Goliathus regius a Goliathus cacicus. Výskyt prvního druhu se snížil o polovinu, v druhém případě jde dokonce až o osmdesátiprocentní pokles.

Goliáš se dá snadno poznat podle jeho pruhovaného bílo-černého krunýře, samci jsou také vybaveni párem rohů, které tvoří písmeno Y.

Zdravý les plný goliášů

„Vrubouni goliášové jsou výborní ukazatelé zdravého lesa. Pokud se v lese hojně vyskytují, znamená to, že tamní ekosystém je v dobrém stavu a daří se v něm i ostatním druhům. Pokud však jejich populace klesá, značí to, že lesní prostředí je narušené,“ uvedl profesor biostatistiky a ekologie na tožské univerzitě v Lomé Luca Maria Luiselli. Společně se svými kolegy napsal článek, který se zabývá úbytkem populace tohoto hmyzu.

Larvy vrubounů jsou všežravé – živí se masem a rostlinnými zbytky. Recyklují tak organické látky v lese a zároveň jsou potravou pro mnohé jiné živočichy, což vede k tomu, že se díky nim přesouvají živiny v lesním ekosystému, vysvětlil jejich důležitou roli Luiselli na populárně-vědeckém webu The Conversation.

Dospělí jedinci se pak živí mízou jen několika druhů stromů. Často jde o kakaovníky nebo kávovníky – na Pobřeží slonoviny připadlo v roce 2022 téměř čtyřicet procent světové produkce kakaa. Populaci vrubounů nicméně plantáže ohrožují: dospělí brouci se sice stromy živí, larvy ale potřebují bohatší ekosystém, který jim „průmyslové“ pěstování kávy a kakao nenabízí.

To ale není jediným nepřítelem goliášů. Jejich „Davidem“ jsou i pytláci. Ti je rádi loví a pak je prodávají na ilegálním trhu sběratelů. Na internetovém aukčním portálu eBay lze koupit jeden exemplář i za stovky dolarů.

Bez ochrany hrozí, že vymizí ze vzpomínek obyvatel Pobřeží slonoviny úplně, varují přírodovědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
před 6 hhodinami

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
před 12 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
včera v 10:10

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
včera v 07:00

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
4. 4. 2025

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025
Načítání...