ČSÚ: Užitkovost hospodářských zvířat i přes jejich nižší počty v ČR roste

Užitkovost hospodářských zvířat v Česku za poslední desítky let několikanásobně vzrostla, a to i přes pokles počtu chovaných zvířat. V rostlinné výrobě přitom klesá výměra osevních ploch i druhová vyváženost pěstovaných plodin a u některých plodin je nižší také hektarový výnos. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za posledních 100 let se výměra osevních ploch zmenšila o 1,4 milionu hektarů.

"Od počátku 90. let 20. století se stavy chovaných zvířat v Česku snižovaly. U skotu a drůbeže v poslední dekádě spíše stagnovaly, zatímco u prasat pokles stále pokračoval," uvedla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Přestože se počty zvířat v posledních letech spíše snižovaly, užitkovost rostla. Například počet odchovaných selat na jednu prasnici za rok vzrostl z 8,6 kusu v roce 1952 na 29,9 kusu v roce 2024. Za stejné období se také zvýšila průměrná roční snáška jedné slepice ze 115 vajec na 314. Zatímco v roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9574 litrů.

Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v letech 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981, a to přes pět milionů, skotu nejvíce v roce 1982, počet činil 3,5 milionu kusů. Počty chované drůbeže dosáhly svého maxima v roce 1984, šlo o téměř 34,2 milionu.

Naopak nejméně drůbeže chovali zemědělci v roce 1946, a to o tři čtvrtiny méně oproti maximálnímu stavu. Nejméně skotu bylo v ČR chováno v roce 2011, v porovnání s rokem 1982 o téměř dvě třetiny méně. Stavy prasat byly nejnižší předloni a dosáhly 1,3 milionu kusů, pokles činil tři čtvrtiny oproti roku 1981. V loňském roce chovali zemědělci 25,8 milionu kusů drůbeže, téměř 1,4 milionu skotu a 579.000 prasat.

Za hlavní důvod změn početních stavů agrární analytik Petr Havel považuje konkurenci ze zemí EU, které v době před vstupem Česka nemuseli čeští zemědělci čelit, a proto byl podle něj počet zvířat i plochy pěstovaných komodit větší. "Liberalizace trhu vstupem do EU znamenala, že se na tuzemský trh dostala často levnější produkce ze zemí EU, což snížilo tuzemskou produkci, protože ne každý jí dokázal, zejména v cenách, konkurovat," uvedl Havel. Právě vyšší konkurence ale donutila farmáře k vyšší efektivitě, dodal.

Výměra osevních ploch rovněž klesá, největší úbytek ploch byl za posledních 100 let zaznamenán u žita, o 623.000 hektarů, u ovsa pokles činí 557.000 hektarů a u brambor se plocha zmenšila o 371.000 hektarů. V současnosti zemědělci pěstují brambory na 22.747 hektarech, žito na 24.301 hektarech a oves na 52.618 hektarech. Plocha se zmenšila také u pícnin a cukrovky. "Pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice, řepky, kukuřice na zrno a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin," uvedli statistici.

Vedle zmenšení ploch se podle ČSÚ značně snížila také druhová vyváženost pěstovaných plodin. Loni například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 procent, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice 17 procent, ale vedle toho třetinu plochy tvořilo žito, necelou třetinu oves a 18 procent ječmen.

U některých plodin klesá i hektarový výnos, z jednoho hektaru brambor v roce 1924 farmáři sklidili 850 kilogramů, loni výnos činil 185 kilogramů. Hektarový výnos cukrovky za uvedené období klesl o 72 kilogramů. Naopak výnos u zrnin za posledních 100 let vzrostl z 294 kilogramů v roce 1924 na loňských 2155 kilogramů.

Podle Havla má na strukturu a objem zemědělské produkce v ČR vliv mimo jiné změna stravovacích návyků, kdy ubývá spotřebitelů, kteří pravidelně konzumují maso.