Výkyvy počasí zatím farmářům velké problémy nezpůsobily, obávají se mrazů

Teplé počasí v minulém týdnu urychlilo jarní práce zemědělců. Současné ochlazení může práce na chvíli přerušit, výkyvy počasí ale zatím farmářům velké problémy nezpůsobily. Za největší riziko považují zemědělci opakování scénáře z loňského roku, tedy brzký nástup vysokých teplot, které spustí kvetení, a pak následný příchod mrazů. ČTK to řekli zástupci nevládních zemědělských organizací. Jarní práce začínají zemědělcům obvykle v březnu a zahrnují přípravu půdy, setbu jařin nebo hnojení. S ohledem na klimatickou změnu se termín počátku jarních prací posouvá.

"Teplé počasí v minulém týdnu urychlilo začátek prací na polích v některých oblastech, zejména při přípravě půdy a první aplikaci hnojiv," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Od poloviny minulého týdne teploty v ČR překračovaly 20 stupňů Celsia, na většině stanic padaly teplotní rekordy. V úterý se začalo ochlazovat. "S ohledem na následující vývoj počasí se někde další práce dočasně zpomalí či přeruší," dodal Pýcha.

Také podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství ČR budou práce po ochlazení na chvíli přerušené, farmářům ale vyšší teploty, se kterými souviselo i půdní sucho, spíše vyhovovaly. "Na setí je to dobré, jařiny a jarní ječmeny potřebují, aby byly seté za sušších podmínek," řekl Stehlík.

Aktuálně farmáři kypří půdu, aplikují první dávky hnojiv a v teplejších oblastech sejí jařiny. V následujících týdnech budou zemědělci pokračovat v setí jarních obilovin, v přípravě půdy pro kukuřici a cukrovou řepu a ve vegetační ochraně porostů.

S klimatickou změnou a dřívějším probouzením přírody se termín jarních prací posouvá, což samo o sobě není problém, zemědělci se ale obávají většího poklesu teplot. "Pro některé rostliny v pokročilém stadiu vegetačního vývoje to může být likvidační," uvedla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Loni jarní mrazy, kterým předcházel brzký nástup jara, významně poškodily úrodu v Česku, nejvíce ovoce.

Současné střídání teplot zatím podle Stehlíka významné problémy nezpůsobuje. "I když je v noci pod nulou a přes den teplo, tak vzhledem k tomu, že vegetace není tolik rozbujelá a porosty jsou většinou ještě v ranějších stadiích, tak nehrozí nějaké vymrzání," uvedl. Poškození bývá podle něj větší, pokud by přišlo zhruba v polovině dubna, když je vegetace rozrostlá.

Podle Pýchy se vlivem teplotních skoků objevily na některých místech příznaky poškození u řepky. Výkyvy počasí mohou podle něj zpozdit setí, ovlivnit klíčivost semen a zpomalit růst rostlin. "Prudké změny teplot mohou také ohrozit mladé rostliny a ztížit jejich regeneraci po zimě," dodal Pýcha.

Zemědělci se na klimatickou změnu snaží připravovat, změny ale musí být součástí dlouhodobých plánů a nelze je provádět ze dne na den, upozornila Pánková. Někteří farmáři řeší klimatickou změnu efektivnějším hospodařením s vodou, využitím moderních technologií pro monitoring a predikci vývoje porostů nebo změnou osevních plánů a přechodem na odolnější odrůdy, řekl Pýcha.

Podle Pánkové se v Česku stále více daří teplomilnějším plodinám, které byly dříve obvyklé v jižnějších oblastech. Stehlík ale letos neočekává zásadní změny ve skladbě pěstovaných plodin, zemědělci podle něj zasejí podobné odrůdy jako loni.

Zemědělci loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pěstovali obiloviny, pícniny, luskoviny a další plodiny na 2,4 milionu hektarech. Nejvíce pěstovali pšenici, a to na 776.502 hektarech, řepku pěstovali na 343.380 hektarech.

Osevní plochy zemědělských plodin (v hektarech)

Zdroj: ČSÚ