V národním parku Podyjí proběhlo první řízené vypalování. Pomůže pečovat o Havranické vřesoviště
13.3.2025 02:37
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Najít správný okamžik k zapálení nebylo jednoduché. Po měsících plánování a čekání na vhodné povětrnostní podmínky jsme se konečně dočkali. Během soboty se podařilo ohněm ošetřit 1,5 hektaru travních porostů a vřesovišť," uvedla správa parku.
Oproti nekontrolovaným požárům má řízené vypalování podle spráců parku řadu výhod. Zlepšuje stav travních porostů, podporuje vřesy a další vzácné druhy rostlin a zároveň snižuje riziko ničivých požárů v budoucnu. Řízené vypalování sledovali odborníci na biologii, ochranu přírody i požární bezpečnost, aby vyhodnotili její dopad. Podle správy řízené vypalování v Podyjí ukázalo svůj potenciál.
"Pokud se výsledky osvědčí, může se oheň stát cenným spojencem v péči o zdejší unikátní přírodu," uvedla správa. Doplnila, že usiluje o to, aby se oheň stal jedním z běžných nástrojů péče o vybrané biotopy, stejně jako pastva nebo sečení.
Národní park Podyjí má rozlohu 62,6 kilometru čtverečních. Vyhlášen byl v roce 1991. Je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. V Česku existují čtyři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody a které pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Kromě Podyjí je to ještě Krkonošský národní park, Šumava a České Švýcarsko.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Tam, kde skončila těžba, začíná vznikat nový ekosystém. Akademie věd popisuje přínosy přírodě blízké rekultivace
Do přípravy silnice I/35 Českým rájem se zapojí krajinný poradce. Cílem je co největší zapojení stavby do krajiny
Na Vysočině zvou ochránci veřejnost na vycházky za bledulemi do rezervace Ransko
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 07:14Řízené vypalování je výborná, bohužel velmi málo užívaná metody péče o stepi. Pomáhá likvidovat křoviny, nálety, mech... Uvolňuje klíčení a podporuje stepní rostliny jako koniklece, kosatce, neb většina je pyrofytní. Ale pálit jen v předjaří a ne po celé ploše najednou. A pokračovat pastvou, nejlépe koní bez antihelmik.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
13.3.2025 08:21 Reaguje na Slavomil VinklerNjn Máte pravdu a i ta "péče" o stepi a vřesoviště je asi dobrá. Jen ta zpráva jaksi, vzhledem k zákazu pálení trávy a listí pro běžný lid, nepřichází v mediálně optimální době.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.3.2025 08:29 Reaguje na Dalibor MotlŘízené vypalování je účinný management, kde odborný dohled je jistě potřeba. Jak je v článku zmíněno, je to vlastně cvičení hasičů. Jsem přívržencem tohoto způsobu údržby krajiny, a to nejen lučních porostů, ale někde i lesa. Kvůli broukovi není třeba spálit stovky ha porostů, postačí 1-2.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.3.2025 10:20 Reaguje na Slavomil VinklerJste majitelem a chovatelem koní ?
Odpovědět
Karel Zvářal
13.3.2025 11:22 Reaguje na Emil BernardyTaké s podivem sleduji boj ochranářů proti loukám bez škrkavek "po zásahu". Zdůrazňují to např při ochraně sýčka, zatímco přemnožená kuna či tech pasti (nádrže, šachty, komíny, sloupy) je nechávají v klidu. Prostě predátoři a komíny tu "byly vždycky", takže za vymizení sýčka mohou člověkem aplikovaná antihelmika. Jako by v Rumunsku či maďarsku, kde jich je ještě plno, se koně neléčili...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 14:23 Reaguje na Emil BernardyNe nejsem. Chápu léčení chovných koní, ale na vypásání NPR, PR, PP a dalších chráněnýchn stepí se mohou použít odolná plemena co stačí léčit jen podzim zima. Pokud jsou pastveny celoročně, tak jen odolná plemena.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 14:24 Reaguje na Slavomil VinklerOpravdu to škodí jak zvířeně, tak květeně.
Odpovědět
va
vaber
13.3.2025 09:41Požár vždy byl v přírodě něco vyjimečného. Když je vyjimečný nevadí ,ale dnes máme požárů tolik, že jsou škodlivé.
Mají hasiči, nebo plánovači řízených požárů přehled o tom co chtějí zničit a čemu chtějí pomoci a srovnávají to s tím, co po přežilo a co zničili.
Jak je to s tím vřesem, zničili ho nebo přežil a pomohli mu k rozšíření. Kolik maličkých broučků ,které my vůbec nevnímáme uhořelo ?
Odpovědět
Mají hasiči, nebo plánovači řízených požárů přehled o tom co chtějí zničit a čemu chtějí pomoci a srovnávají to s tím, co po přežilo a co zničili.
Jak je to s tím vřesem, zničili ho nebo přežil a pomohli mu k rozšíření. Kolik maličkých broučků ,které my vůbec nevnímáme uhořelo ?
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 09:58 Reaguje na vaberAno, někteří broučci uhoří. Pokud jim zachováte biotop, ze sousedství se rozmnoží, jsou to r strategové. Když zničíte biotop, například zarostením náletem, Brouci vyhynou nafurt.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2025 14:09 Reaguje na Slavomil VinklerV mém dětství jsme měli dvě kozy. Sousedé také. Pásli jsme je na stáních, kde rostly ty nálety i vřes. Kozy ty stromky úspěšně likvidovaly, vřes každým rokem krásně kvetl. Pak táta se sousedem stráně vypálili, aby místo vřesu rostla hodnotná(?) tráva. Ano, tráva rostla, i opět semenáčky stromů, ale vřes se neobnovil. Takže k vypalování vřesovišť mám jisté výhrady.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
13.3.2025 10:00 Reaguje na vaberZásadný omyl v ochrane prírody je individuálna ochrana jedincov namiesto ochrany populácie. Individuálne určite niečo zhorí, ale bez tohoto zásahu biotop časom zanikne a spolu s ním aj celé populácie obyvateľov bezlesia.
Riadené vypaľovanie sa vždy robí tak, aby zostali časti porastu nevypálené. Okrem toho sú obyvatelia vresovísk a xerotermov na občasné vypálenie pripravení a ich životné stratégie sú také, že požar prežijú. To znamená že hibernujú v úkrytoch v pôde, alebo prezimujú v pôde vo forme vajíčok.
Odpovědět
Riadené vypaľovanie sa vždy robí tak, aby zostali časti porastu nevypálené. Okrem toho sú obyvatelia vresovísk a xerotermov na občasné vypálenie pripravení a ich životné stratégie sú také, že požar prežijú. To znamená že hibernujú v úkrytoch v pôde, alebo prezimujú v pôde vo forme vajíčok.
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 10:04 Reaguje na Vladimir MertanNo je třeba přiznat že ootéky např. kudlanek, nebo kokony pavouků shoří, Ale pokud část porostu nevypálíme, rychle to doplní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 10:02 Reaguje na vaberJo a vřes, ten potřebuje otevřít na holou půdu, aby se vysemenil a z kořenů obrůstá, zmlazuje. To umí pastva (ale moc nic ho nežere), nebo požár.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.3.2025 12:43 Reaguje na vaberPokud se řízené vypalování dělá v době, kdy je ještě chladno, tak broučci ještě spinkají v hrabance, či půdě. A když je zem chladná, tak oheň spálí jen tu vrchní vrstvu sušiny.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.3.2025 17:14 Reaguje na vaberVřes řízené vypalování v pohodě přežije. Oheň spálí vrcholky a spodek rostliny odnoží, je hustší a více kvete. Zakracování vřesů a vřesovců se doporučuje i v kultuře. A mimochodem, řízené vypalování vřesovišť je v Irsku naprosto běžný způsob údržby.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.3.2025 10:27Řízené vypalování trávy schvaluji, ale pouze ve správný čas. Pokud se ale děje v době, kdy už se příroda na jaře probouzí, tak už bývá často pozdě.
Kdo se pohyboval v předchozích teplých dnech přírodou, tak viděl, že už je
probuzena vegetace i hmyz. Doporučuji to provádět raději v suché zimě bez
sněhu a taky tomu napomáhat. Dá se to i pomocí propanbutanových plynových hořáků díky kterým shoří i tráva navlhlá. Bez hořáku by nehořela a nehrozí
tak rozšíření do okolí. Kamarád tak likvidoval suchou trávu ve svém mladém lese kolem turistické stezky, protože rok předtím vzplála asi od nedopalku
cigarety a museli zasáhnout hasiči. Nyní tam nemá co vzplanout, protože to
cíleně vypálil v pětimetrovém pásu kolem stezky. V tom pruhu má uklizeno
od klestí a jiných snadno hořlavých materiálů. Takže ANO, ALE ve správný
čas, cíleně a pod dozorem.
Odpovědět
Kdo se pohyboval v předchozích teplých dnech přírodou, tak viděl, že už je
probuzena vegetace i hmyz. Doporučuji to provádět raději v suché zimě bez
sněhu a taky tomu napomáhat. Dá se to i pomocí propanbutanových plynových hořáků díky kterým shoří i tráva navlhlá. Bez hořáku by nehořela a nehrozí
tak rozšíření do okolí. Kamarád tak likvidoval suchou trávu ve svém mladém lese kolem turistické stezky, protože rok předtím vzplála asi od nedopalku
cigarety a museli zasáhnout hasiči. Nyní tam nemá co vzplanout, protože to
cíleně vypálil v pětimetrovém pásu kolem stezky. V tom pruhu má uklizeno
od klestí a jiných snadno hořlavých materiálů. Takže ANO, ALE ve správný
čas, cíleně a pod dozorem.
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2025 14:14 Reaguje na Břetislav MachačekPřed mnoha léty někdo zapálil rákosiny u rybníku Nesyt na jižní Moravě. Hasiči měli poplach. Ale bylo to v zimě a byl sníh. Kamarád ornitolog si požár pochvaloval, odumřelý rákos že vydrží několik let a nakonec je tak hustý, že jím ptáci vůbec nemohou procházet. Takže občasné vypálení že by bylo žádoucí, protože rákos se už na nic nevysíká. Ale doposavad jsem o něčem takovém nečetl.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2025 14:04řízené vypalování má podle správců parku řadu výhod. Zlepšuje stav travních porostů, podporuje vřesy a další vzácné druhy rostlin ............
Nevím jak ty trávy a vzácné druhy rostlin, ale dle mé zkušenosti vřesy zahynou.
Odpovědět
Nevím jak ty trávy a vzácné druhy rostlin, ale dle mé zkušenosti vřesy zahynou.
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2025 14:12 Reaguje na Jaroslav PokornýNo já byl na vojně hasit požáry na cílové ploše v Jincích. Hořelo tam často. A jediné co tam rostlo (a pak i hořelo) byl vřes a malé břízy.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
13.3.2025 18:05Když je dán článek na Ekolist, mohl by mít podrobnější fotodokumentaci. Z fotografované výšky to na zapálené vřesoviště nevypadá. Doufám, že je kontrolní neošetřený pozemek, aby šlo porovnat výsledky. A pozemky ošetřené pastvou, prostě pestřejší péči. Jinak jako trénink hasičů je to potřebné, jen je třeba vzít do úvahy hasiči přijíždějí se zpožděním.
Odpovědět
