V Jeseníkách sesbírali a vyseli semena endemického zvonku a lipnice. Přírodu chrání také ručním kosením a pastvou
„Proběhl ruční sběr semen jesenického zvonku i lipnice a následný výsev na vhodná místa na Petrových kamenech. Zvoleny byly vždy termíny na konci suchých období před očekávanými dešti. Letos zkontrolujeme, zda byl výsev úspěšný. Pokud ano, chceme pokračovat v sázení do skalních štěrbin,“ popisuje Jindřich Chlapek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Projekt zajistí dlouhodobou péči o cenná území v CHKO Jeseníky i na Králickém Sněžníku. Tím, že se v minulosti upustilo od tradičních způsobů hospodaření, horské hole pomalu zarůstají borůvčím. A to, co je tady nejcennější, jsou právě nejvyšší bezlesé části hor. Znovu se tak v kopcích spolu s koňmi začnou pást krávy a ovce a bude se ručně kosit,“ říká Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Rotační pastva smíšených stád skotu a koní nebo ovcí je naplánována v oblasti Pradědu, Ovčárny a Petrových kamenů. Ruční kosení dle dostupnosti a konfigurace terénu také v lokalitách Větrná louka, Vysoká hole, Malá hole, Nad Velkou kotlinou, Kamzičník, Cimrmanova zahrádka, Malá kotlina, Jelení hřbet a Jelení studánka.
V plánu je také například budování mechanických bariér proti zvěři, které zajistí ochranu pro přirozené zmlazení jeřábu ptačího, buku lesního, javoru klenu či jedle bělokoré. Mladé semenáčky totiž jinak přemnožená spárkatá zvěř doslova spásá. Již v roce 2024 došlo i na ruční stržení drnu na Vysoké holi a k jeho odvozu pryč. Tento postup se provádí tam, kde během let vymizely původní vzácné rostliny a začaly se rozrůstat nežádoucí druhy.
Významný přínos projekt přinese návštěvníkům Jeseníků. Během pěti následujících sezón se obnoví většina technických prvků stezek (mosty, schody, povalové chodníky, například v údolí Bílé Opavy) a štětováním budou stabilizovány erozí nejvíce ohrožené úseky turistických chodníků, například na Keprníku, Malém Dědu či Králickém Sněžníku.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše 740 km2 s cílem chránit přírodní bohatství a zachovalou krajinu tohoto pohoří. Patří k největším CHKO v České republice. Tím nejcennějším jsou zde zejména plochy vysokohorského bezlesí a na ně navazující smrkové pralesy. Jeseníky jsou jednou z nejlesnatějších CHKO a kromě smrkových pralesů stojí za pozornost i zachovalé fragmenty bučin. Pro větší ochranu těch nejcennějších částí zdejší přírody bylo dosud vyhlášeno 32 přírodních rezervací a přírodních památek.
Více informací o CHKO Jeseníky a rozmanitosti tamní přírody lze najít na webu jeseniky.aopk.gov.cz.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
16.1.2025 13:02plné kapsy lískáčů, žaludů, pecek z třešní, semen jabloní atd. Okraje
lesů a jiná vhodná místa osazoval pomocí hole, kterou osivům vytvořil
jamku a nohou přišlápl hlínu. Dělal to s rozmyslem a nečekal na náhodu
z náletů a šíření ptáky a zvířaty. Dělal to cíleně a jeho stopa je tu
dodnes. I po mně už ta stopa je vidět a jsem rád, že jsem ho následoval.
Je to hezký pohled na okraj lesa lemovaný liskáči, třešněmi, či pouze
duby, které ho chrání před průnikem větru. Po požáru v NP ČŠ jsem si
myslel, že ochranáři alespoň takto ovlivní budoucí složení lesa, ale
zvítězila opět jejich línost a vyčkávání na náhodu, co tam naletí
stejně, jak už tomu bylo po kůrovci v NP Šumava.
U bylin to není leckdy jednoduché, protože naše preference se nemusí
krýt s potřebami daných bylin a našemu přání nevyhoví. Prostě se
jim tam nelíbí, ale díky alespoň za ten pokus, než rezignovat a nic
nedělat. Kdysi se osivo šířilo přes zažívací ústrojí zvířat a nebo
při manipulaci se senem z trávy sklizené v době dozrávání semen.
Takže držím palce, že se to povede, ale prosím nepřehánět to na
úkor rostlin jiných, aby se zase z běžných nestaly vzácné, když
je vytlačí ty vzácné kdysi.