Co přinesl první rok dotací na podporu agrolesnictví a jak to bude dál s krajinnými prvky

Přibližně před rokem byl spuštěn dotační titul na něco tak přirozeného a v krajině žádoucího, jako je agrolesnictví – způsob hospodaření, kdy jsou součástí půdních bloků, tedy polí a pastvin, i dřeviny ve větším počtu. Ke vzniku tohoto dotačního titulu přispěla rovněž Asociace soukromého zemědělství ČR, která takové směrování dlouhodobě podporuje. Po roce fungování je možno říct, že zájem ze strany zemědělců převýšil očekávání Ministerstva zemědělství (v roce 2023 založeno 610 ha z 900 ha původně alokovaných na celé období Společné zemědělské politiky) a o tuto dotaci zájemci stále jsou a přibývají i letos (na 2024 ohlášeno 3029 ha).

První rok byl především testovací, ledacos se ještě v metodikách a v postupech ujasňovalo a doplňovalo, realizátoři sbírali zkušenosti. Ty se nyní mohou promítnout do sdílení dobré praxe na seminářích.  Jeden takový s názvem Agrolesnictví: sdílení zkušeností z 1. roku realizací dotačního titulu a podpora krajinných prvků proběhl na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na konci září.

Semináře organizuje Český spolek pro agrolesnictví na mnoha místech ČR a chcete-li se dozvědět víc, můžete se podívat na jeho web: https://agrolesnictvi.cz/projekt-vzdelavani/seminare/. Najdete zde vše – od toho, co je to agrolesnictví, přes seznam poradců až po informace o dataci.

Zajímavé je, že velká část semináře o agrolesnictví byla věnována krajinným prvkům. Zřejmě je zde již obecný pocit, že krajinné prvky jsou nejen v zemědělské krajině důležité a je třeba je ze strany státu podporovat. Dá se říct, že z tohoto hlediska se jedná o nový přístup: o potřebě a podpoře krajinných prvků se již nejen mluví, ale konečně se pro ně začíná ze strany státu i něco dělat.

Finanční podporu chystá v rámci ekoplatby Ministerstvo zemědělství a prostřednictvím dotací poskytovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i Ministerstvo životního prostředí. A to na založení nových krajinných prvků i na jejich údržbu, což jsou alespoň v rámci zemědělské politiky nevídané novinky, po kterých zemědělci dlouho volali. Velkou změnou je i to, že by nově měly být do ekoplateb zahrnuty i vnější krajinné prvky, což bylo dosud nemožné. Podmínky obou těchto dotací se nyní chystají. Zveřejněny by měly být během podzimu a platit již pro příští rok.

Sporné zůstává to, že podmínkou platby má být stále evidence krajinných prvků (jako evidovaný ekologicky významný prvek- EVP) v LPIS (zemědělský registr půdních bloků). Zkušenosti říkají, že evidence často podléhá subjektivnímu názoru a přístupu pracovníků SZIF (zemědělská platební agentura), což může být komplikace. Dobrá zpráva naopak je, že i MZe a SZIF vzaly do úvahy, že i krajinné prvky potřebují údržbu. Konečně tak i s ní počítají a netvrdí, že do krajinného prvku se nesmí zasáhnout, jako to bylo doposud. Na evidenci v LPIS je stále vázáno i osvobození krajinných prvků od daně z nemovitosti. Zde někteří vidí také problém, neboť daň z nemovitosti platí vlastník pozemku, zatímco se SZIF a LPIS je v kontaktu hospodařící subjekt, který může mít úplně jiné zájmy než vlastník. Navíc LPIS a katastr nemovitostí nemají stejný průběh hranic pozemků a velikost krajinného prvku (EVP) osvobozeného od daně z nemovitosti se v LPIS bude v čase měnit dle aktuálního vymezení.

Toto vše se zdá jako cesta dobrým směrem, byť někdy se jedná spíše o klopýtání než o chůzi. Hlavně proto, že stále poněkud vázne sdílení informací a jednotný postup mezi dvěma v této věci nejdůležitějšími resorty – MZe a MŽP.

Vladimíra Marianovská, hlavní kancelář ASZ ČR