Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci
Tomu, co se v zasažených lesích děje s rostlinami a živočichy, se ale zatím nikdo nevěnoval. Změnil to až výzkum českých vědců, kteří zachytili vývoj kalamity na 45 plochách ve třech reprezentativních oblastech: Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina (Jihlavsko) a jižní Čechy (Českobudějovicko). Vědci zde sledovali výskyt vyšších rostlin, denních motýlů, nočních motýlů a brouků vyvíjejících se v mrtvém dřevě.
„Našli jsme překvapivě bohatá společenstva všech sledovaných skupin. A to včetně mnoha druhů, dávno vytlačených z hospodářských lesů i z běžné venkovské krajiny,“ říká Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko. Na výzkumných plochách rostlo v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž celkem 17 druhů figuruje v červeném seznamu. Žila zde třetina všech našich denních motýlů, přičemž zejména citlivější luční druhy zde žily v bohatých populacích.
„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu, mezi nimi i atraktivní druhy jako pýchavkovník červcový a kornatec drobný,“ upřesňuje Lukáš Spitzer.
Mezi příklady brouků, jimž kůrovcová kalamita umožnila návrat, je i potemník Corticeus fraxini, který z Čech nebyl vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Po roce 2015 se rozšířil po celé republice, dnes je běžný a prakticky všudypřítomný. Žije pod kůrou jehličnatých stromů, často i v chodbičkách kůrovců.
Odumřelé stromy poskytly nový životní prostor pro mnoho druhů hmyzu. „Z hlediska brouků – a nemám na mysli kůrovce – je největším přínosem vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst objemů osluněného mrtvého dřeva. Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Mrtvé dřevo má přitom pro les řadu přínosů. „V lesích s mrtvým dřevem se dostávají zpět do půdy živiny, zvyšuje se úživnost půd pro další generace stromů a v půdním humusu se váže uhlík, hlavní složka dřevní biomasy. Velká diverzita brouků tak ukazuje na efektivní fungování ekologických procesů, které jsou klíčové pro odvrácení dopadů změn klimatu,“ vysvětluje Lukáš Čížek.
Kalamitou narušené lesy budou dle zákona znovu zalesněny, jejich oživení je proto jen dočasné. Autoři studie proto přicházejí s doporučeními, jak alespoň něco z pozitiv kalamity uchovat i v následných lesních kulturách. „Kalamita rozbořila po staletí praktikovaný model pěstování lesa a ukázala nám, že v době klimatické změny nelze lesy plánovat na sto a více let. Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ upozorňuje Martin Konvička z Jihočeské univerzity.
„Podstatné je nezalesňovat vše znovu smrkem a tolerovat samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. Musíme si být vědomi toho, že les není jen plantáž na stavební dříví, ale i součást našeho životního prostředí,“ uzavírá Martin Konvička.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (41)
Honza Honza
23.2.2024 07:20Zároveň je vidět, jak důležitá je pestrost přírody - smíšené lesy, přírodní postupy - ponechávat dřevo na zemi, nechat les vyrůstat spíše samovolně. Důležitá je ale i činnost člověka, aby vše reguloval a upravoval, v lese zvěř spíše omezovat, okraje lesa nechat vypásat, aby byly i louky a biodiverzita. Zřizovat i ohrady - jinak vypásání nemusí být umožněno- tj. i s tím, že zemi přehradíme přehradami. Z toho je vidět, že tak jako negativní věci přinášejí pozitiva, tak i pozitiva mají svá negativa. Je třeba být nad věcí a nechtít vše.
Nejdůležitější je (umělá) činnost člověka ke zvýšení zavodnění, podobně jako bobři dříve zadržovali vodu v potocích, tak by měl i lesník a zemědělec uměle zadržovat vodu, tam, kde je to přijatelné - např. padlými stromy přehražovat potůčky, rozšiřovat močály, pomoci (i bagrem) vzniku jezírek, poldrů. Věnovat na to část lesa, část louky. Přináší to více práce, více nákladů- na to by měly být dotace, ne na kukuřici. O jezírko je třeba se dál starat. Nenechat ho zarůst. Ale bez vody nic nebude.
Honza Honza
23.2.2024 09:19 Reaguje na Honza HonzaKolaps hospodářství povede ke kolapsu přírody.
Rovněž není správný (rovněž z logiky vycházející) přírodovědný názor: více přírody = méně činností člověka, méně staveb, továren, aut, dálnic. Jelikož je lidí stále více a více, jediné řešení této situace je Hitlerův názor, že má být málo vyvolených, rasově správných schopných lidí a ostatní poslat do plynu. S tímto názorem se přírodovědci neprosadí, rovněž díky přírodnímu zákonu- každý živočišný druh si chrání sám sebe na úkor ostatních a nedopustí sebezničení.
DAG
23.2.2024 07:42Michal Ukropec
23.2.2024 08:18Vladimír Nechutný
23.2.2024 08:44Dosud je nahlíženo na kvalitu lesa podle aktuálního zisku který s z něj dostane.
Michal Chadim
23.2.2024 08:47Šimon Špidla
23.2.2024 08:58 Reaguje na Michal ChadimSlavomil Vinkler
23.2.2024 14:09 Reaguje na Michal ChadimKlimaxový samoles les dneška je pajasan, v suchu akát a podrost bez černý, svízel povázka, sveřep a křídlatka.
Vladimír Nechutný
23.2.2024 09:04Je to přírodní cyklus
Dnešek
Klest i ze zelené těžby vyvézt z lesa na sběrné místo .Pak přijede drtička,štěpka se naloží se na kamiony odveze se přímo do spalovny nebo na granulaci, Odtud ekologickou dopravou- vlakem do spalovny a na světě máme zelenou energii v podobě tepla a elektřiny. Je třeba jásat. Zapomenout na předcházející spotřebu nafty v celém procesu, Hlavně že konec je zelený. A peníze se generují.
vaber
23.2.2024 09:11samozřejmě když vlezli do hlubokého temného smrkového lesa nenašli tam tolik pavouků jak na mýtině,
stovky milionů uschlých stromů je oživení? několik brouků je nahradí? a stromy usychají dál ,ne od kůrovce, ale z jiných příčin,
mohl bych odborníkům ukázat uschlý lesík z mohutných jedlí
vaber
23.2.2024 09:35 Reaguje na vaberšíření kůrovce silně pomáhali převozníci dřeva,kteří vozili pokácené stromy do Německa
Břetislav Machaček
23.2.2024 10:30 Reaguje na vaberzačátkem kalamity tolerován a nyní to už nikdo neřeší.
Dovezl se i sibiřský kůrovec a s palivovým dřívím jsem
měl na dvoře kůrovce taky. Odloupl jsem z odkorů kůru
a byly v ní životaschopné larvy i dospělí brouci, což
by v minulosti nikdo nedovolil. Mí příbuzní chodili
těžit kůrovcové stromy do šlechtických lesů, které se
na místě odkorňovaly( nástroj -velkou kovanou špachtli
na tyči dodnes vlastním) a kůra se i s larvami na kupě
klestí ihned po pokácení pálila. Dnes se vesele vozí
brouci a larvy po Evropě a přijedou i tam, kam by nikdy
ani sami nedoletěli a nebo pouze v množství, které by
nepřerostlo v kalamitu. Na vině je benevolence dozorujících
orgánů, špatné zákony, liknavost a chybné hospodaření v
lesích, kde se kalamitám a i požárům nepředchází, ale pouze se hasí, až už ani není co hasit. Těží se les sežraný místo
lesa s počínajícím žírem a ještě se čeká, až brouk vyletí,
aby bylo zítra co těžit vedle.
Šimon Špidla
23.2.2024 11:56 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
23.2.2024 12:08 Reaguje na Šimon ŠpidlaSlavomil Vinkler
23.2.2024 18:43 Reaguje na Šimon ŠpidlaBřetislav Machaček
24.2.2024 11:12 Reaguje na Šimon Špidlařezivu? Víte proč nechce na stavbu nikdo prkno z
břízy, vrby, topolu, buku, habru, jasanu atd.? No
protože je ve stavebnictví nepoužitelné! Ano lesy
tu budou, ale nebudou v nich poptávané stromy a
nezbude, než je draze dovážet. Není to záměr?
Ano sucha se smrkem udělala své, ale udělala své
i s jinými dřevinami, ale méně viditelně. Suchu
neodolá z původních dřevin žádná a budou následovat
smrky, protože chřadnutí je vstupní branou pro
škůdce. Ten vycítí, že je strom oslaben a napadá
ho přednostně, protože ví, že se nebude bránit.
Dnes už místy hynou borovice, břízy, jasany, jílmy,
usychají duby a lípy. Co s tím? Taky je už nesázet?
Prevencí je eliminovat škůdce, aby mohl oslabený
strom přečkat sucho a vzpamatovat se jako třeba
po letošní mokré zimě, kdy to v lesích čvachtá.
Tam kde to udělali, tak mají i ty smrky zdravé!
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 15:26 Reaguje na Břetislav MachačekVáš priemysel nech si ráči zvyknúť na iné druhy stromov a nie tajgu, čo ste si vysadili pred 100-200 rokmi.
karel krasensky
23.2.2024 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.2.2024 16:04 Reaguje na karel krasenskynástroj používám na prosekávání děr do tenkého
ledu na rybníce a na odstraňování náledí. Byla
to kdysi práce žen a odrostlých dětí, když muži káceli a malé děti "hlídaly" oheň. Celá rodina
měla práci a kůrovce v té době udrželi na uzdě
i bez současné techniky. Bylo to ale o prevenci,
což se zanedbalo z ideových důvodů likvidací
místních pracovních čet na každém polesí a při
čekání na výsledek výběrového řízení. Kdysi
zjistil lesník v lese kůrovce a zítra ho místní
dřevorubci pokáceli. Dnes ho uvidí, nahlásí a
nic se neděje, dokud jich není sto a nebo tisíc.
Navíc je více v kanceláři, než v lese a revír má
3x větší než kdysi. Ten náš ani neví, které lesy
má pod sebou a už potřetí mu změnili sídlo
polesí. Co jiná vláda, to jiné vedení LČR, jiná reorganizace a jiné priority hospodaření. Prostě
demokracie ve smyslu urvi co můžeš, dokud jsi u
koryta!
Slavomil Vinkler
23.2.2024 18:45 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
27.2.2024 15:29 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
23.2.2024 14:47 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.2.2024 16:10 Reaguje na Petr Eliasreálný základ. Vždy byl ale kůrovec udržen na uzdě,
dokud nezačaly porevoluční reorganizace lesů a
čekání, až bude z deseti napadených stromů tisíc,
protože o těch deset nemá vysoutěžená firma zájem.
No a v okolí je jich už pak deset tisíc a dopadlo
to jak to dopadlo. Ano such tomu přispělo, ale
v zemích, kde zasáhli včas, tak i v suchu kalamitu
neměli.
Jarek Schindler
24.2.2024 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Ukropec
23.2.2024 18:32 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
23.2.2024 18:49 Reaguje na Michal UkropecJe to jinak: Jaro, léto, podzim, zima, vysoká a R.... i...
Michal Ukropec
23.2.2024 21:23 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Dubský
23.2.2024 20:27Jarek Schindler
24.2.2024 12:10Jen by mě zajímalo, když už někdo píše, že se " nečekaně objevily desitky kriticky ohrožených druhů", kde se ty kriticky ohrožené druhy živočichů a rostlin najednou a tak rychle vzaly?
Odkud pocházejí ty z hospodářských lesů a zemědělské krajiny davno vytlačené druhy?
Na druhou stranu se mi ty paseky kypící životem samozřejmě líbí. Co na to ale asi říkají "ochranáři" bojující pomalu proti každé nové pasece? Jim snad nejde o nárůst biodiverzity?
Jinak, kdyby se lesní hospodáři drželi dávno "zažitých způsobů" tak kalamita nikdy nedosáhla takových rozměrů.
Panu Konvičkovi bych vzkázal, že nepotřebujeme produkovat kvantum nekvalitní biomasy pro štěpkování. Potřebujeme zdravé lesy produkující kvalitní dřevo, samozřejmě při zachování dalších funkcí lesa.
No a pokud nyní někdo tleská nad množstvím mrtvého dřeva v lesích tak by mě zajímalo co bude, až tohle mrvé dřevo během následujících dvaceti let zetleje? Odkud se budou brát porom ty silné kmeny pro další tlení?
Jan Borovička
24.2.2024 18:45Milan Milan
24.2.2024 22:50Jaroslav Pobeha
27.2.2024 15:39Aj keby ste tie smreky zachránili pred 20timi rokmi, nemilosrdné následky meniacej sa klímy smrekové lesy zničí tak či tak. Smreky nemôžu rásť tam kde je vysoká teplota a sezonne pôda vysychá takže klesá spodná voda.
Stredná europa bude mať v blízkej budúcnosti iné druhy stromov a ľudia si s iným drevom poradia tak ako si bez problémov poradili v iných klimatických pásmach. V europe a amerike je množstvo druhov teplomilných konifer.