Výmladkové hospodaření v lesích svědčí pavoukům, mají více světla,zjistili vědci

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zjistili, že výmladkové hospodaření v lesích výrazně svědčí pavoukům. Výmladkový les je světlejší než běžný vysoký les, proto v něm může žít více druhů. Přidali tak další důvody, proč je vhodné se částečně vrátit k tomuto typu hospodaření, kdy se v lese ponechávají pařezy, které znovu obrůstají novými kmínky, tzv. výmladky. Tento typ hospodaření přitom v první polovině 20. století z českých lesů vymizel, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Již v dřívějších výzkumech vědci z univerzity dospěli k závěru, že výmladkové hospodaření zvyšuje biodiverzitu a v lese se díky střídání stinnějších a světlejších stanovišť daří většímu počtu druhů rostlin i živočichů. Ve výmladkových lesích lesníci pravidelně těžili, udržovali prosvětlená stanoviště a vyskytovaly se v nich všechny tzv. sukcesní fáze lesa. Celková rozmanitost v těchto nížinných evropských lesích ale skončila spolu s opuštěním tohoto typu hospodaření.

Nejohroženější skupinou se stali bezobratlí živočichové. "Konkrétně pavouci se řadí mezi nejrozmanitější skupiny bezobratlých predátorů s jasnými nároky na prostředí, čímž se stávají optimálními indikátory pro posouzení stavu životního prostředí. Mnoho vzácných a ohrožených druhů pavouků je vázáno na světlé lesy," uvedl Tomáš Hamřík z Ústavu ekologie lesa. Vysoký les světlá místa neposkytuje, proto světlomilné druhy nahradily stínomilné.

Jak výmladkové hospodaření na pavouky dopadá, studovali vědci v Národním parku Podyjí. Data jim totiž dosud chyběla. V dané lokalitě dříve pařeziny vznikaly, ale v první polovině 20. století se měnily na vysoký les. "Nyní pařezení znovu zavádíme a naší snahou je porozumět dopadům tohoto procesu. Studie prokázala pozitivní vliv obnovy výmladkového hospodaření na celkovou biodiverzitu pavouků žijících na povrchu půdy," uvedl spoluautor studie Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Nejvíce druhů vědci našli v lese, ve kterém se těžilo před pěti až šesti lety, přičemž každé stadium vývoje lesa poskytuje odlišné podmínky. Díky světlu se v lese rozvíjela celá řada druhů, naopak v bezzásahových plochách, kde je světla málo, žijí stejnorodá společenstva běžných stínomilných druhů.

Výmladkové hospodaření v dubových lesích tak má podle vědců jednoznačně pozitivní přínos pro biodiverzitu. Prakticky už se proto tento druh hospodaření úspěšně ujal například v Národním parku Podyjí a v chráněné krajinné oblasti Pálava.

Další experimentální plochu s výmladkovým hospodařením mají vědci z univerzity také ve Školním lesním podniku Křtiny. Odborníci na botaniku došli ke stejným výsledkům jako kolegové zkoumající živočichy, po prosvětlení lesa se výrazně zvýšila druhová pestrost.

Výmladkový les má výhody v tom, že pod zemí je robustní kořenový systém a pro vlastníka je hospodaření levnější než klasická obnova lesa. Výmladkový les se víceméně obnovuje sám. V minulosti se používal jako zdroj palivového dříví, kmínky se používaly ke stavbě plotů a také se v něm pásla domácí zvířata.