Agrární komora odmítá vyšší daň z nemovitosti, týká se i zemědělské půdy

Agrární komora ČR v připomínkách k vládnímu balíčku na konsolidaci veřejných financí nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal ČTK řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.

Vláda ve svém návrhu chce zvýšit daň z nemovitosti až na dvojnásobek, dodatečný výnos daně by měl jít do státního rozpočtu. Návrh také počítá s automatickou valorizací daně od roku 2025 vycházející z růstu cenové hladiny oproti letošnímu roku.

Dnes je poslední den, kdy mohou ministerstva a všechna připomínková místa odeslat své návrhy nebo výhrady. Doležal podotkl, že na prostudování celého vládního materiálu měla komora jen několik dní. Zemědělci podle něj již nyní čelí vysokému růstu produkčních nákladů a tlaku na zvyšování mezd, čemuž nebudou moci při zvyšování daní vyhovět. Upozornil na to, že zvýšení daně z nemovitosti se má týkat také sadů či rybníků.

Komora uvedla jako modelový příklad podnik, který má do 2000 hektarů půdy. Nyní platí daň zhruba 800 až 900 za hektar ročně. Pokud by se vládní návrh schválil, zaplatil by takový podnik za rok asi o 1,5 milionu korun více. Do toho ale ještě může zasáhnout koeficient, který si stanovují obce.

Podle současného znění zákona je základem pro daň z orné půdy, chmelnic, vinic nebo trvalých travních porostů cena za metr čtvereční stanovená vyhláškou, která se poté násobí rozlohou. Podle společnosti farmy.cz, která vydává zprávy o trhu s půdou, se loni vyhlášená cena pohybovala od 1,15 do 19,08 Kč na metr čtvereční, průměrná cena v ČR byla zhruba sedm Kč. Tržní cena pozemků je výrazně nižší než ta vyhlášená, v roce 2022 byla podle společnosti o 368 procent vyšší. Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla 33,4 koruny za metr čtvereční.

Komora podle Doležala rovněž nesouhlasí s úpravou systému dohod o provedení práce, které jsou vhodné pro najímání sezonních pracovníků. "Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladů na práci," uvedl.

Hranice příjmu, od kterého platí pracovníci s dohodou o provedení práce (DPP) odvody, by se měla od příštího roku upravit. Místo 10.000 korun by u jednoho zaměstnavatele činila čtvrtinu průměrné mzdy. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pak pojistné odvádělo z výdělku nad 40 procent průměrné mzdy. Takzvaní dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění.

Agrární komora chce, aby do plánované sjednocené snížené dvanáctiprocentní sazby DPH byly zařazeny také osiva, květiny a okrasné rostliny. Osiva se mají podle připomínek komory do nižší sazby zařadit z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že tomu tak je v řadě států EU. Uvedla také, že produkcí sadby se často zabývají malé podniky s jednotkami až nižšími desítkami hektarů půdy, které mají velké množství zaměstnanců. Zařazení do vyšší sazby by pak podle komory vedlo k zdražení pro koncové zákazníky a k propadu zájmu o produkci osiv.