Univerzita Palackého chystá vlastní mikropivovar, využije ho při výuce

Proniknout do tajů výroby piva a její bohaté historie pomůže studentům Univerzity Palackého experimentální mikropivovar, který v prostorách katedry analytické chemie instalovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP). Studenti při vaření piva získají informace nejen o technologickém postupu a chemických dějích, které dávají tomuto nápoji charakteristické vlastnosti, ale také o blahodárném vlivu přiměřené konzumace piva na lidské zdraví. Experimentální pivovar uvaří první várku piva do konce srpna, sdělil dnes ČTK Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP.

"Do našeho projektu experimentálního pivovaru chceme postupně zapojit pokud možno všechny fakulty. Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už se jedná o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva," uvedl Kučera

Experimentální mikropivovar v počáteční fázi uvaří v jedné várce 25 litrů piva, jeho roční výstav dle platné legislativy nesmí překročit 2000 litrů. Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal slíbil, že pro tento projekt se uvolní nevyužívané sklepní prostory v budově na třídě Svobody, které díky stabilní teplotě a vlhkosti nabízejí ideální podmínky pro vaření a zrání piva. Do sklepení bude technologie přestěhována z katedry analytické chemie.

Zařízení na výrobu piva bude podle Kučery sloužit pro vědecké i akademické účely, protože na toto atraktivní téma lze napojit různé výukové moduly a předměty. Například katedra analytické chemie už zavedla předmět Chemie piva, ke kterému nyní díky experimentálnímu mikropivovaru přidá nový předmět Cvičení z chemie piva. "Zaměřen bude na studium veškerých chemických procesů, které se odehrávají při vaření piva i jeho zrání v ležáckých sudech," uvedl Kučera.

Studenti tak budou moci zkoumat například roli různých bakterií při kvašení piva či vyvíjet nové metody analýzy jednotlivých složek, které se při výrobě zlatavého moku používají. Velký potenciál má i propojení mikropivovaru s Pedagogickou fakultou UP, která vychovává budoucí učitele. "Její současné osnovy lze obohatit například o předmět zaměřený na problematiku fermentace, což je velmi důležitý proces z hlediska uchovávání potravin. Lze ho využít například v rámci krizových plánů či při dlouhodobé ochraně potravin," uvedl Kučera.

Zajímavé informace díky projektu experimentálního mikropivovaru získají také studenti Lékařské fakulty UP. "Pivo obsahuje spoustu pozitivních látek pro lidský organismus. Lze například studovat vliv jeho střídmé konzumace na lidský střevní mikrobiom, o kterém se říká, že je to náš druhý mozek. Správná funkce mikrobiomu hraje zásadní roli v lidském zdraví. Zajímavý je také pozitivní vliv střídmého pití piva na kardiovaskulární systém, za což vděčíme přítomnosti látek z chmele," dodal Kučera.