Zemědělské organizace kritizují vládu za neřešení krize v zemědělství

Vláda Petra Fialy (ODS) je pasivní k zemědělcům a potravinářům a její kroky k řešení zemědělské krize jsou kontraproduktivní, protože zvyšují závislost na ruské ropě. Může to mít dopad na faktickou a cenovou dostupnost potravin pro obyvatele. Zemědělské organizace Agrární komora (AK), Zemědělský svaz (ZS) a Potravinářská komora (PK) to dnes uvedly ve společné tiskové zprávě.

"Dramaticky a v řádech vyšších desítek až stovek procent roste cena zemědělských vstupů, jako jsou energie, pohonné hmoty, krmiva či minerální hnojiva. S ohledem na další eskalaci konfliktu na Ukrajině může bez rychlé reakce vlády dojít až k faktické nedostupnosti těchto základních prostředků," uvedl prezident AK Jan Doležal.

Organizace upozornily, že ze světového trhu s pšenicí, kukuřicí, slunečnicí či sójou vypadla Ukrajina, jeden z největších evropských i světových producentů. Byť je podle vyjádření zemědělských organizací ČR v produkci obilovin soběstačná, soběstačnost v současné nepřehledné situaci nemusí nic znamenat. "Cena se tvoří na světových trzích a určuje ji globální poptávka a nabídka. To platí i o řepce a dalších rostlinných komoditách. Jejich ceny však budou dále zvyšovat vysoké ceny pohonných hmot, energií a hnojiv,“ uvedly organizace. Problémem podle nich může být i začínající sucho na začátku vegetačního období nejen v ČR, ale i v EU.

Ohlášené ukončení přimíchávání biosložky do motorové nafty organizace chápou jako politický marketing. "Zrušení přimíchávání biosložky do paliv je špatný krok, který se v cenách paliv nijak neprojeví. A zřejmě se neprojeví ani v osevních postupech zemědělců. Jednak se naprostá většina řepky využívá na výrobu potravin, jednak je už dávno v zemi. Pokud se vypěstovaná řepka nezpracuje u nás na biosložku, velice snadno se vyveze na zahraniční trhy, kde je po ní velká poptávka," uvedl předseda ZS Martin Pýcha.

Dodal, že již nyní obiloviny tvoří kolem 60 procent osevních postupů. Pokud by měly obiloviny nahradit řepku použitou na výrobu bionafty, narostl by tento podíl o dalších šest procent. "Je zvláštní, že vláda chce pomoci řešit vysoké ceny paliv v důsledku prudkého růstu cen ropy a de facto zvyšuje závislost na tomto zdroji energie a zvyšuje závislost na ruské ropě," řekl Pýcha. Pokud vláda skutečně usiluje o zvýšení potravinové bezpečnosti České republiky, měla by revidovat či anulovat Zelenou dohody pro Evropu a k oddálit implementace reformy Společné zemědělské politiky, uvedl dále.

Podle prezidentky PK Dany Večeřové by potravinářskému sektoru výrazně pomohlo stanovení stropu cen plynu a energií, odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie a snížení spotřební daně na pohonné hmoty. "Náklady na potravinářské výrobky se proti loňskému roku zvedly až o 60 procent. Tyto extrémně zvýšené náklady ale nelze promítnout do koncových cen pro spotřebitele, protože by to znamenalo enormní zdražení potravin. Proto je potřeba rychle přijmout opatření k zastavení nárůstu cen plynu, elektřiny i PHM, protože pro mnohé firmy je již tato situace neudržitelná a obávají se ukončení výroby," uvedla Večeřová.