Agris.cz - agrární portál

Pestrá krajina 2021 - rekordní desítka farmářů dnes převzala ocenění

27. 1. 2022 | ASZ

Jak lze v naší krajině odpovědně, konkurenceschopně a zároveň k přírodě blízkým způsobem zemědělsky hospodařit a vyrábět potraviny? To mohli dnes blíže poznat účastníci konference Pestrá krajina, kterou již potřetí pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR v aule na České zemědělské univerzitě v Praze. V jejím průběhu bylo vyhlášeno zatím rekordních deset členských farem této stavovské organizace, které se umístily v programu Pestrá krajina 2021.    

Oceněné farmy jsou ukázkovým příkladem toho, že promyšleně realizovat na svých hospodářstvích a v jejich okolí pestré osevní postupy, vysévat biopásy, budovat drobné vodní nádrže, obnovovat či vysazovat nové sady, remízky či aleje, nakládat šetrně s půdou, dělat mnoho dalších opatření a přitom konkurenceschopně podnikat a vyrábět potraviny není otázkou velikosti obhospodařované výměry ani zaměření daného hospodářství.

Potvrdil to i předseda hodnotitelské komise tohoto programu, která je složená z řady odborníků na krajinu a životní prostředí, Daniel Pitek: Již čtyři roky se nám prostřednictvím programu Pestrá krajina velmi dobře daří představovat široké veřejnosti velice zajímavé farmy z různých koutů republiky, z různého přírodního prostředí i různého zaměření. I letošní oceněné farmy jsou originální, každá mne jako hodnotitele i jako kolegu sedláka něčím zaujala a všechny naplňují ta nejpřísnější kritéria hospodaření s půdou a krajinou.“

Pojďme si tedy všech deset oceněných v programu Pestrá krajina 2021 představit.

Zlatou medailí byly oceněny hned čtyři členské farmy ASZ ČR. Jednou z nich je Dvůr Havransko rodiny Procházkových (ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk), která hospodaří na 252 hektarech zemědělské půdy a zabývá se chovem masného skotu, ovcí a drobného zvířectva. Procházkovi při hospodaření minimalizují chemizaci, proto využívají zelené hnojení, hnůj, vojtěšku a střídání plodin. Půdní bloky jsou obklopeny remízky, novou dubovou a lipovou alejí i alejí naroubovaných starých odrůd hrušní. V blízké budoucnosti rodina plánuje pestrost okolní krajiny ještě obohatit o další výsadbu stromů, tůně a neprodukční rybník.  

S respektem a láskou se k vinicím, sadům a okolní přírodě chová rodina Válkových z jihomoravské obce Nosislav (ASZ Břeclav), která se věnuje pěstování vinné révy na osmi hektarech, nechybí ani dva hektary ovocných sadů. Doménou vinohradníka Karla Války je obnova a péče o nové i staré výsadby sadů a vinohradů, zachování přírodních struktur i drobných sakrálních staveb v otevřeném prostoru. Samozřejmostí je zpracování sklizených plodů vinné révy a ovoce a jejich přeměna do podoby kvalitních biovín, šťáv, moštů, hroznového želé a višňáku.

V lokalitě Motýlí ráj ve Ždánicích na Hodonínsku a v jejím v blízkém okolí šetrně hospodaří na 40 hektarech převážně trvalých travních porostů se záměrem zachovat původní vzácnou krajinu a zastavit degradaci suchých stepních travin včetně chráněných rostlin a živočichů člen ASZ Hodonín Michal Valenta s rodinou, který zároveňzaložil občanské sdružení pod názvem Pro záchranu motýlího ráje. Rodina chová 120 ovcí, 40 koz masných plemen a má neskutečný zápal pro hospodaření, ochranu krajiny, vztah k předkům a rodinnou soudržnost. 

Představa manželů Kamila a Markéty Šedivých z Farmy Člupy ve vesničce Marefy (ASZ Vyškov) o malé rodinné ekofarmě vyrábějící výjimečné kvalitní produkty začala být realitou po šesti letech od chvíle, kdy se do té doby zemědělstvím nedotčeni vrátili z cest po Austrálii a Novém Zélandu. Na obhospodařovaných 40 hektarech travních porostů a starých sadů se celoročně pase 50 kusů ovcí masných plemen, 40 dojných koz a několik krav mléčného plemene jersey. Ve faremní sýrárně může být zpracováno až 200 litrů mléka denně na lahodné mléčné výrobky v bio kvalitě.

Stříbrnou medailí v programu Pestrá krajina 2021 se může pochlubit celkem pět farem. Například Štéchův statek ve vesničce Ostrov na Příbramsku (ASZ Příbram), který zdědila po svých předcích rodina Štechmüllerů. Ta obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství 46hektarovou výměru rozčleněnou do 25 půdních bloků a zabývá se chovem skotu plemene shorthorn a ovcí plemene dorper. Manželé Štechmüllerovi vyvíjejí veškeré své úsilí, aby zlepšili okolní krajinu a učinili ji pestřejší a odolnější vůči suchu - vysazují javory, lípy, topoly či původní odrůdy třešní, hrušní, slivoní a jabloní. Rovněž plánují začít s agrolesnictvím.

Velmi aktivní v hospodaření, v myslivosti, v ochraně přírody proti škodám přemnoženou zvěří, v ekologii obecně, ale také konkrétně v krajinotvorbě, v obhajobě ochrany klimatu, v podpoře k přírodě šetrnému hospodaření, ve včelaření a dalších podobných činnostech je další stříbrný medailista Jiří Michalisko z Jakartovic (ASZ Krnovsko, Opavsko).

Ten obhospodařuje 42 hektarů půdy, z nichž polovina je zatravněná a věnuje se chovu ovcí, koz, skotu a faremnímu chovu daňků a muflonů. Na orné půdě, kdy největší půdní blok nepřesahuje 7,5 hektaru, pěstuje pšenici, mák, kmín, řepu, kukuřici, brambory, vojtěšku, jetel, hrách a česnek. Cílem hospodáře Jiřího Michaliska je maximalizovat prodej vlastních produktů z pestré rostlinné a živočišné produkce přímo ze dvora koncovým zákazníkům.

Rodinná symbióza, úcta k tradici a venkovské pospolitosti, ale i moderní podnikatelské plány charakterizují rodinu Valihrachových z Krumvíře na Břeclavsku (Vinařská asociace ČR). Ta je již tři desítky let známa pěstováním více než třicítky odrůd vinné révy na dvaceti hektarech půdy ve Velkopavlovické vinařské podoblasti a výrobou kvalitních přívlastkových vín, oceněných na nejprestižnějších mezinárodních soutěžích. Bratr Josefa Valihracha, předsedy Vinařské asociace ČR a trojnásobného držitele titulu Vinař roku, František a jeho synové Martin a František se s úspěchem zaměřili zejména na klasické zemědělství v podobě pěstování řady plodin na 100 hektarech půdy s důrazem na krajinotvorbu, a chov masného skotu za účelem produkce plemenných zvířat. 

Obec Batňovice je místem, kde již po sedm generací sedlačí (od roku 1889) rod Jaroslava Rosy (ASZ Trutnov). Rosovi se zabývají hospodařením na 150 hektarech zemědělské půdy, z nichž dvě třetiny tvoří louky a pastviny, na nichž se volně pase až 100 kusů masného skotu plemene limousine. Nechybí však ani chov prasat, slepic, v areálu je rovněž ustájeno 13 jezdeckých koní s odborným smluvním výcvikem. Navazující součástí živočišné výroby je vlastní bourárna, na orné půdě jsou při největším půdním bloku 13 hektarů pěstovány pšenice, ječmen, žito, triticale, hrách, vojtěška, kukuřice a zelenina. Hospodář Jaroslav Rosa stihl při všech aktivitách ještě vybudovat čtyři rybníky, první je v areálu statku a další tři pak kaskádovitě nad sebou na pastvině. 

Omezovat chemizaci, upřednostňovat zelené hnojení a využívat statková hnojiva se na své Rodinné farmě Pašice na Českobudějovicku snaží Jan Chalupa (ASZ České Budějovice, jenž obhospodařuje výměru 183 hektarů s převahou orné půdy, na níž pěstuje pšenici, oves nahý, ječmen, řepku, kukuřici, jetele a jako meziplodinu svazenku. Na části trvalých travních porostů pase Jan Chalupa stohlavé stádo masného skotu plemene simentál. Na pastvinách přilehlých k západním břehům rybníka Volešek vytvořila rodina dva nové rybníky. Jeden je spíše rekreační, ve spolupráci s ornitology pak byl vybudován ještě druhý, čistě litorální, prostý břehových dřevin. Jan Chalupa potěšil a příjemně překvapil hodnotitelskou komisi programu svým negativním postojem k záměru obce udělat dle územního plánu z jeho luk zastavitelné území.

Bronzovou medaili obdržela zemědělské veřejnosti dobře známá Farma Václava Velety v Lukavci (ASZ Pelhřimov), která je pokračovatelem zdejší pokusné stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, jež je VÚRV metodicky veden. V současné době čerstvý osmdesátník pan Veleta společně s dalšími členy rodiny hospodaří na výměře 63 hektarů v 30 půdních blocích. Na orné půdě jsou pěstovány zejména brambory, základní obilniny, řepka, pícniny a mák. V oblasti živočišné výroby se Veletovi věnují chovu skotu. Vše, co pěstují a chovají, je do určité míry ovlivněno dlouhodobým výzkumem a pokusy, např. polními výživářskými, firemními a odrůdovými. Každoročně jsou zde pořádány polní dny a odborné semináře pro zemědělce.

„Všechny letos oceněné farmy předvedly, že často i přes nelehké byrokratické překážky, ve svém volném čase, zcela dobrovolně pečují nad rámec svých všedních pracovních povinností a starostí o náš český venkov, všemožně se zasluhují o podporu biodiverzity a pestrosti naší krajiny a obohacují život v našich obcích. A navrch tomu všemu se nebojí své nápady mediálně prezentovat a poukázat tak na markantní rozdíl mezi komplexními hospodáři a „agroholdingy“, jež se často ženou pouze za maximálním ziskem,“ řekl u příležitosti vyhlášení výsledků tohoto programu za rok 2021 předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. 

Asociace soukromého zemědělství ČR tímto děkuje kolegům sedlákům, kteří se nebáli do programu přihlásit a ukázat nejen to, čeho ve vztahu k přírodě na svých statcích dosáhli. Za faktem, že jsme je mohli široké veřejnosti hrdě představit, je skryto jejich nemalé úsilí a odhodlání.

text: Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR                                                  

Kontakt: Šárka Gorgoňová, tel.: 604 849 294, e-mail: sarka.gorgonova@asz.cz

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 7 500 sdružených v současné době v 41 regionálních a 10 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP. Více informací na www.asz.cz. 


Zdroj: ASZ, 27. 1. 2022





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.06.2022 02:20