Někteří jihočeští chovatelé prasat končí, hlavně kvůli nízkým cenám

Někteří jihočeští chovatelé prasat ruší chovy nebo zvažují, že je sníží. Příčinami jsou zvyšující se náklady i nízké výkupní ceny. V říjnu stál kilogram prasat v živé váze 25 korun, nejméně od vzniku samostatné republiky. Rostou ceny energií, krmiv i hnojiv. Za posledních 20 let ubylo v kraji téměř 80 procent prasat. ČTK to řekli zemědělci.

Chov zruší společnost Ponědraž na Jindřichohradecku. Má 600 prasnic, 100 prasniček, 4500 prasat ve výkrmu, 2500 odchovaných selat. "Končíme. Cena je úplná katastrofa. Pokud proděláváte pět korun na kile, je to špatné. Je to pro mě velice smutné, člověk to dělá celý život," řekl ČTK pětašedesátiletý jednatel firmy Václav Forst. V okolí Třeboně jsou jedni z mála, kteří u chovu zůstali. Nevěří, že něco změní nastupující vláda. "Už jsme důchodci. Nemáme nástupce, kteří by pokračovali," řekl Forst.

Silně se problém dotýká i firmy Agra Březnice na Táborsku s 52 pracovníky. Ve výkrmu má 2200 kusů a příští týden bude jednat o tom, zda počet 180 prasnic snížit, nebo chov zrušit. "U prasat je hodně spotřeby energie, krmení a všechny složky včetně minerálních doplňků, aminokyselin, co jdou do krmiv, zdražují. V tomto stavu prasata dál dělat nejde, už to ohrožuje existenci firmy. Věřili jsme 11 let, že se situace zlepší. Jsme skalní srdcaři, z 27 podniků v okrese Tábor jsme zbyly tři, které prasata chovají," řekl ČTK předseda představenstva Vladislav Hájíček.

Chov má v podniku tradici přes 60 let. Prasata si firma držela i kvůli organické hmotě do půdy či proto, že díky nim sdělala obilí. Když chov ukončí, zruší šest pracovních míst. Ještě před dvěma lety opravil podnik, jenž obhospodařuje asi 2600 hektarů, některé stavby za miliony korun. "Realizační cena (za kilogram v živé váze) je pod 25 korun, za komunistů stála prasata 23 korun. Ještě čekáme, jestli vymyslí nějakou podporu nová vláda. Jestli ne, tak jsme na oltář vlasti přinesli dost a firma už to dál nemůže nést na svých bedrech," řekl Hájíček.

Omezení chystá i Zemědělské obchodní družstvo Borovany na Českobudějovicku. Dosud drželo chov se 110 kusy prasnic. Teď se zbaví prasnic a odchovu selat. Zvažuje, že si nechá výkrm.

"Vidím to špatně. Zdražují krmné směsi, energie, všechno, na co sáhnu, co se týká živočišné výroby, hlavně masa, ale i mléka. Náklady se zvedají rychle. Nemůžeme si už dovolovat prodělávat čtyři, pět milionů na prasatech. Prasnice dáme pryč úplně," řekl ČTK předseda představenstva Jindřich Kořínek. Družstvo se 68 zaměstnanci hospodaří na ploše 2630 hektarů.

Chov prasat v kraji klesá dlouhodobě. Loni zde zemědělci chovali podle statistiků 87.918 kusů. Převažovala prasata na výkrm, tvořila asi třetinu všech. "Situace se dlouhodobě nelepší a propad neustále pokračuje. Většina jihočeských chovatelů uvažuje minimálně o snížení stavu, protože výkupní cena je velmi nízká, nejnižší od vstupu České republiky do Evropské unie," řekla ČTK ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

Podle ní je to dáno hlavně tím, že se do ČR dostává maso z dovozu za dumpingové ceny. Za paradoxní označila, že přestože se jižní Čechy podílí na republikové produkci prasat šesti procenty, je v kraji největší česká výroba vepřového masa, v Plané nad Lužnicí. "Máme tu nejmodernější porážku a výrobnu. Bohužel se v tomto subjektu zpracovává podle našich informací především vepřové maso z dovozu," řekla ředitelka. Podle chovatelů se přes 60 procent vepřového masa spotřebovaného v zemi dováží.