MZe: Peníze na lesnické investice jsme snížili po debatě s ministerstvy

Ministerstvo zemědělství původně chtělo dát na lesnictví více peněz, snížilo je ale po debatě s ostatními resorty. ČTK to dnes v reakci na kritiku lesníku sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Lesnicko-dřevařská komora ČR považuje 8,54 miliardy korun, které mají jít na budování klimaticky odolných lesů z Národního plánu obnovy (NPO), za nedostatečné. Peníze mají být rozložené do tří let. Podle odborných odhadů by byla potřeba pro sektor alespoň 12 miliard korun, sdělil v úterý ČTK předseda komory Jan Václavík. Navýšení peněz podporuje také Agrární komora ČR.

"Původní návrh ministerstva zemědělství na finanční alokaci pro tuto investici byl mnohem vyšší - ministerstvo mělo připraveno investice pro NPO v hodnotě 80 mld. Kč. Současná navrhovaná alokace je výsledkem konsenzuální meziresortní debaty o rozdělení celkového rozpočtu finančních prostředků mezi jednotlivé komponenty," uvedl Bílý. Dodal, že žádosti, které nepůjde vyřešit z NPO, se budou případně řešit ze státního rozpočtu.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se obor nyní potýká s nebývalou krizí v podobě kůrovcové kalamity. Podle něj je proto potřebné dát do oboru co nejvíce zdrojů, plán obnovy je pak podle něj ideálním nástrojem.

Evropská unie bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,5 bilionu Kč) na obnovu států po koronavirové pandemii přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch mají členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit mimo jiné povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.

Český plán obnovy už však kritizovaly ekologické organizace, kterým se nelíbí ani jeho pozdní příprava. Za nedostatečná označily pak především opatření ministerstva zemědělství. Plán by Česku umožnil v následujících letech čerpat až 172 miliard korun z mimořádného unijního fondu obnovy po koronavirové krizi. Dalších 405 miliard korun by si Česko mohlo výhodně půjčit.

Ekologové pak kritizovali i přímo lesnické aktivity v plánu. Zástupci ekologů uvedli, že třeba u největší položky, zahrnující osm miliard korun na zalesňování, musí ministerstvo zemědělství garantovat, že lesy budou věkově i druhově rozrůzněné a v budoucnu hospodářsky nevyužívané. "Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100procentní přínos," uvedli na začátku května v tiskové zprávě organizace jako Zelený kruh nebo Hnutí Duha.