Agris.cz - agrární portál

Společné stanovisko zemědělských organizací k protierozní vyhlášce

7. 4. 2021 | ASZ

Na znění protierozní vyhlášky, které bylo zveřejněno minulý týden, pracovali více než dva roky ve společné pracovní skupině zástupci ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, a také nevládních zemědělských organizací a odborných institucí. Výsledkem je přijatelný kompromisní návrh, který by měl zajistit, že vyhláška se stane efektivním nástrojem, jenž postihne skutečnou erozi a nezatíží zemědělce nadbytečnou byrokracií, kterou první návrhy vyhlášky obsahovaly – viz např. naše vyjádření ze dne 23. března 2021. Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR nicméně minulý týden zaslaly oběma ministrům společné stanovisko, ve kterém žádají o zvážení několika návrhů na úpravy technického charakteru, které by zemědělcům usnadnily práci s touto novou legislativní úpravou.

  • Ačkoliv z technických konzultací vyplývá, že bude u prvních projevů eroze posuzována „vyšší moc“, v textu vyhlášky tento procesní krok není nijak ošetřen a dle našeho soudu by měl být v tomto smyslu upraven/doplněn §5.

  • Elektronický nástroj pro výpočet faktoru přípustného smyvu „protierozní kalkulačka“ by měl být co nejdříve aktualizován/doplněn (zejména s ohledem na přiřazení faktoru P pro některé chybějící půdoochranné technologie – např. podrývání u řepky, či směr zakládání porostu), aby mohl ještě před účinností vyhlášky ze strany zemědělců ověřen.

  • Doporučujeme v textu vyhlášky doplnit text, který popíše procesní stránku věci v případě změny užívacích práv na konkrétním celku, aby i nový nabyvatel/uživatel věděl, že je pod působností vyhlášky (ideálně ještě před podpisem pachtovní smlouvy), jak se má na daném pozemku chovat a v jakých lhůtách má připravit nový plán.

  • Co se týká zejména agrotechnických opatření v §7, zde máme za to, že výčet je neúplný. Především s ohledem na definování nových půdoochranných technologií v systému podmíněnosti/kondicionalit (reforma SZP) a možnosti rozšíření portfolia těchto technologií v budoucnosti, doporučujeme, aby §7, odst. 1, písm. b znělo: „b) agrotechnická opatření, jimiž jsou zejména“. Seznam těchto opatření musí zůstat otevřený, aby bylo možné v jeho rámci využívat budoucí technologie, které v rámci zkoušení a po ověření jejich efektivity odbornými institucemi teprve přijdou do praxe. V souvislosti s tím totiž celý smysl vyhlášky vnímáme tak, že samotné využívání agrotechnického opatření ještě nemusí v konkrétních případech vždy zajistit splnění podmínek vyhlášky na daném pozemku, a tudíž nemůže zbavit zemědělce jejich odpovědnosti za dořešení problému s projevenou erozí. To ovšem na druhou stranu znamená, že je třeba, aby zemědělci měli možnost na základě konkrétního odborného doporučení (např. VÚMOP) své protierozní postupy na dotčených pozemcích upravovat a využívat v co nejširším spektru, a to včetně například pěstování meziplodin. Výsledkem musí být skutečná eliminace vzniklé eroze, nikoli formální nasazení pouze vyjmenovaných agrotechnických opatření.

Hlavní kancelář ASZ ČR

Zdroj: ASZ, 7. 4. 2021





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 16.04.2024 11:37