Těžba dřeva byla v lesích Vysočiny kvůli kůrovci vysoká i vloni

Ve státních lesích na Vysočině se minulý rok vytěžilo 2,88 milionu metrů krychlových dřeva, pro letošek plánují Lesy ČR podobný rozsah těžby. Smrkové porosty v kraji už několik let ničí kůrovcová kalamita. Na loňské těžbě ve státních lesích se stromy napadené kůrovcem podílely čtyřmi pětinami. Podle údajů, které státní podnik zveřejnil na webu, byla jeho loňská těžba na Vysočině v porovnání s ostatními regiony nejvyšší.

Lesy ČR na Vysočině spravují třetinu lesů. Podle dřívějších informací podniku v nich objem vytěženého dřeva v roce 2019 převýšil tři miliony metrů krychlových. Mluvčí podniku Eva Jouklová na dotaz ČTK potvrdila to, že loňská těžba byla o něco nižší. "Zpracovali jsme menší objem dříví, protože se nám ve většině našich lesů podařilo kalamitu zbrzdit," uvedla. Zároveň upozornila na to, že v nejpostiženějších částech regionu, třeba v okolí Ledče nad Sázavou, se už také zmenšily zásoby smrků.

Těžba dřeva na Vysočině byla předposlední dva roky nejvyšší v ČR, loňský výsledek zatím statistici nezveřejnili. V letech 2006 až 2016 se na Vysočině těžilo ročně mezi 1,3 až 1,6 milionu metrů krychlových dřeva, ale za rok 2019 bylo vytěženo 7,76 milionu metrů krychlových. Lesy na Vysočině celkem zabírají 207.000 hektarů.

Rychlým tempem pokračovala loni těžba i v nestátních lesích Vysočiny. Lesní družstvo obcí sídlící v Přibyslavi vytěžilo 130.000 metrů krychlových dřeva, podobně jako o rok dřív. Bylo to asi dvaapůlkrát víc než bylo běžné před kůrovcovou kalamitou, řekl novinářům ředitel družstva Jiří Svoboda na začátku roku. Družstvu spravujícímu 5750 hektarů lesů na Havlíčkobrodsku a Žďársku podle ředitele ještě kůrovec nezpůsobil tolik škod jako jinde v kraji, pomáhá mu vyšší nadmořská výška.

Loňská těžba Lesního družstva Měřín se přiblížila k 80.000 metrům krychlovým dřeva, což je zhruba množství, které družstvo před kůrovcovou kalamitou vytěžilo za devět let. Loňský objem dřeva byl víceméně stejný jako v roce 2019, řekl ČTK prokurista Pavel Bambula.

Družstvo má 933 hektarů lesů, část směrem k Třebíči, kde kůrovcová kalamita začínala už před čtyřmi lety. Loňský deštivý rok podle prokuristy rozvoj kůrovce trochu přibrzdil v porostech ve stáří do 50 let. "Ale že by to byla nějaká výrazná změna k lepšímu, to bych netvrdil," řekl.