Změny v evidenci chmelnic a certifikaci chmele probere vláda

Pěstitelé chmele nebudou moci ve chmelnicích používat jako výsadbu nebo dosadbu vlastní sazenice, pokud neprojdou uznávacím procesem. To a další změny v evidenci chmelnic probere v novele zákona o ochraně chmele z dílny ministerstva zemědělství v pondělí vláda.

"Nebude již umožněna nová výsadba ani dosadba ve chmelnicích tzv. vlastní sadbou, která nebyla uznaná nebo vyrobená v odpovědnosti dodavatele (sadba standardní). Tím bude také zajištěna odrůdová pravost a čistota chmele, nezanedbatelný přínos bude i v pěstování ozdraveného chmele," uvedlo v důvodové zprávě ministerstvo. Nově se také bude muset hlásit dosadba chybějících rostlin v chmelnici, pokud půjde o dosadbu větší než desetina původního počtu sazenic.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) pak bude mít podle novely zákona možnost zahajovat řízení o provedení aktualizace evidence chmelnic z moci úřední, nikoliv jenom až po podané žádosti producentem chmele, jak to bylo doposud. Novela také zpřesňuje požadavky na podání žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic, která bude explicitně ze zákona neveřejná.

Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů, uvedl v létě ÚKZÚZ. Podle dřívějšího odhadu ústavu měla plocha klesnout až na 4947,4 hektaru. Chmelnice byly letos nově vysazené na 270,3 hektaru, proti loňsku jich přibylo o 22,3 hektaru.

Sklizeň chmele loni v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Sklizeň tak byla nadprůměrná. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny.

Jak již dříve poukázal server Euro.cz, v ČR se v poslední době řeší problém s kvalitou klonu nejpoužívanějšího českého chmele poloraného žateckého červeňáku, který má mít horší výnosy. Celou věc by nyní měl vyřešit soud.