Agris.cz - agrární portál

Srážkovou vodu udrží v krajině unikátní vsakovací vrstva

19. 10. 2020 | tacr

Praha 16. 10. 2020

Snížení nebezpečí vzniku povodní, udržení vody v krajině a doplňování zásob podzemních vod. Speciální vsakovací vrstvy mají potenciál změnit hospodaření se srážkovými vodami. Složené budou hned z několika materiálů s rozdílnými vlastnostmi, které doplní i aktivní čistící prvek. Právě ten zajistí eliminaci znečišťujících a pro životní prostředí nebezpečných látek. Vsakovací vrstva "NEWSAK", na které pracují čeští výzkumníci, získá svou finální podobu již příští rok. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou 6,3 milionů korun z Programu EPSILON.

„Srážkovými vodami rozumíme veškeré vody z atmosférických srážek. Řešitelé se zaměřili na aktuálně palčivé téma, a to je nejen na přetrvávající vysychání půdy, ale i hrozby povodní po přívalových deštích.  Vyvíjený vsakovací materiál tak například zajistí větší rovnováhu mezi těmito extrémními stavy," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

K rovnováze má dopomoci NEWSAK v místech s méně vhodnými až nevhodnými přirozenými vsakovacími vlastnostmi. V takových místech může docházet k výskytu masivního povrchového odtoku, který může mít v souvislosti s reliéfem krajiny velmi negativní dopady. NEWSAK přispívá k retenční schopnosti území, doplňování zásob podzemní vody a podporuje zachování přirozené cirkulace vody v přírodě.

Nová vsakovací vrstva se skládá především ze sedimentárních a vyvřelých hornin, přírodního zeolitu a artificiálních hlinitokřemičitanů se specifickými požadavky na jejich složení, strukturu, mechanické vlastnosti a granulometrii. NEWSAK díky svému složení poslouží k odstranění toxických složek srážkových vod, které mají vliv na životní prostředí.

Koncept pracuje s optimalizovanou vícesložkovou směsí, která bude aplikována jako základová půda běžně využívaných vsakovacích objektů (např. boxy, tunely) a díky svým vhodným geotechnickým parametrům umožní jejich aplikaci i pod silnice či parkovací plochy. Aktivní vsakovací vrstva tak vytvoří dostatečně propustné a únosné podloží prefabrikovaných vsakovacích objektů. Její aplikace zvětší okamžitou retenci srážkových vod a případně umožní vsakování do propustnějších hlouběji uložených vrstev horninového prostředí.

„V rámci výzkumu se zaměřujeme na mnohé faktory, které jsou pro hospodaření se srážkovými vodami rozhodující. Tedy nejedná se pouze o účinnost materiálu z hlediska schopnosti eliminace znečišťujících látek, ale také o vlastnosti geotechnické a vsakovací. Konečné řešení musí být rozumný kompromis z hlediska ceny a dostupnosti. Jednotlivé složky navíc nesmí uvolňovat vlastní nežádoucí látky," přiblížil komplexnost projektu Jiří Hendrych z VŠCHT v Praze.

Z tohoto důvodu již nyní proběhlo nesčetné množství experimentů a vytvoření speciální testovací sestavy (viz foto). Následovat bude terénní instalace v prostoru testovacího polygonu HYDROGEOPARK Pátek, provozovaném společností TERAMED, s.r.o., která je součástí řešitelského týmu společně s Fakultou technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Instalace bude vybavená monitorovací, simulační a vzorkovací částí a umožní dlouhodobé testování v reálných podmínkách odvodňování komunikace a parkovací plochy. O výsledky testů už projevilo zájem Ředitelství silnic a dálnic.


Zdroj: tacr, 19. 10. 2020





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 20:51