Stát by měl na boj se suchem vydat do roku 2030 o 164 mld. Kč víc

Stát nezvládá naplňovat svou koncepci pro ochranu před následky sucha. Do roku 2030 by měl proti plánům, aby naplnil ideální stav, vynaložit o 164 miliard korun více proti plánovaným výdajům. Uvádí to dokument, který dostane v pondělí pro informaci vláda a který má ČTK k dispozici. Největší část, přes 109 miliard korun, bude postrádat ministerstvo zemědělství, zbytek pak resort životního prostředí. Stát na tyto aktivity plánuje vynaložit do příštího desetiletí přes 90 miliard Kč. Materiál dodává, že je výpočet orientační, kvůli koronavirové pandemii nejde přesně určit, jak se bude vyvíjet státní rozpočet. Chybějící peníze by podpořily nezbytná opatření.

Meziresortní komise Voda-sucho podle dokumentu konstatovala, že ač se jednotlivá opatření postupně dělají, nedaří se významně pokročit k naplnění koncepčních cílů. Proto se vytvořil harmonogram a spočítalo se, kolik by stály větší investiční akce včetně staveb vodních nádrží a velkých závlahových systémů.

"S ohledem na stávající stav vývoje státního rozpočtu v důsledku epidemie COVID-19 není možné disponibilní zdroje státního rozpočtu v budoucích letech předem přesně určit, proto tento materiál pracuje s odhady založenými na posledních známých hodnotách a bude muset být do budoucna revidován podle skutečného vývoje," dodává předkládající ministerstvo životního prostředí. Do chybějících opatření jsou započítané třeba peníze na větší budování malých vodních nádrží a vodních prvků, než s jakým se v současnosti počítá.

Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. Další území blokuje v tzv. Generelu pro akumulaci povrchových vod. Jejich navýšení o 21 míst na 86 by měl také v pondělí projednat.

Zdroj: Harmonogram opatření a nákladů na připravovaná opatření k snížení negativních dopadů sucha a nedostatku vody do roku 2030