Sázení stromu na Mašínově statku

Jména generála Josefa Mašína a dalších členů této rodiny jsou asi většině členů Asociace známá. Nicméně málo se ví, že rod Mašínů má hluboké selské kořeny po několik staletí spjaté se statkem v Lošanech na Kolínsku. Tento byl po složitých soudních sporech definitivně vrácen rodině Mašínových v listopadu 2017. Na jeho navrácení navázalo v roce 2018 založení spolku Mašínův statek - památník tří odbojů, jehož cílem je vybudovat a provozovat na místě Mašínova statku veřejně přístupný památník odboje za první světové války, protinacistického odboje a odboje proti komunistickému režimu. 

Předsedou spolku je nakladatel a spisovatel Jiří Padevět. Asociace soukromého zemědělství ČR se spolkem spolupracuje od jeho založení, protože obě organizace pojí společné hodnoty založené na odporu vůči jakékoli totalitě a úctě k lidské svobodě. Ve středu 26. srpna 2020 na 124. výročí narození Josefa Mašína st. proběhla v místě jeho rodiště v Lošanech akce, během které zde byl zasazen strom. Akce se zúčastnila dcera Josefa Mašína st. Zdena, řada představitelů politického a veřejného života i mnoha desítek lidí z široké veřejnosti. Asociaci na místě zastupoval její předseda Jaroslav Šebek.

Největší důraz bude v památníku kladen na osudy rodiny Mašínů, jejíž členové se aktivně zapojili do všech třech odbojů. Asi nejznámější člen rodiny Mašínů je Josef Mašín st., který bojoval za první světové války v ruských legiích a po nacistické okupaci českých zemí se aktivně zapojil do protinacistického odboje jako jeden z členů legendárních Tří králů. V roce 1941 byl nacisty dopaden a za heydrichiády popraven. Po roce 1948 se do protikomunistického odboje zapojili jeho synové Josef a Ctirad, jejichž některé činy bývají částí české společnosti vnímány kontroverzně.

Statek byl rodině Mašínů vrácen ve zdevastovaném stavu (rozhovor se Zdenou Mašínovou naleznete níže). Společnost Mašínův statek - památník tří odbojů chce místo výrazně přestavět podle návrhů architektů Tomáše a Kláry Hradečných a jejich bývalých studentů z ČVUT. Z původního obytného stavení, kde se narodil Josef Mašína st., je v plánu nechat pouze nosné zdivo a klenuté místnosti v přízemí. V původním obytném domě má být vybudována samotná expozice památníku, zatímco bývalé hospodářské budovy plánují představitelé spolku využít pro různé vzdělávací a společenské akce. Cenu za vybudování památníku odhadují autoři na třicet milionů korun, přičemž veškeré náklady mají být hrazeny z veřejné sbírky. Do sbírky přispívají stovky právnických i fyzických osob včetně členů ASZ ČR. V současné době bylo vybráno a prostavěno asi 2,5 milionu korun. Příspěvky do sbírky je možné stále posílat na transparentní účet č. 962258010/5500.

Jako strom sázený na akci 26. srpna byla vybrána moruše, protože tento strom rostl na dvoře Mašínova statku v první polovině dvacátého století. Návštěvníci akce se mohli seznámit s budoucí podobou památníku, zakoupit si několik publikací o historii rodiny Mašínových a především si prohlédnout postupně upravovaný areál statku. Před vlastním zasazením stromu předneslo několik zástupců spolku krátké projevy. Podle jeho předsedy Jiřího Padevěta by bylo dobré si na podobných místech připomínat občas zapomínané osoby. Jako příklady takových lidí uvedl Jiří Padevět manželku Josefa Mašína st. Zdenu a další manželky mužů zapojených do odboje proti různým formám diktatury. Všechny také pozdravila Zdena Mašínová a poděkovala za podporu při budování památníku. Nakonec architekt Tomáš Hradečný představil plány dalšího budování památníku. Po projevech měl každý účastník možnost hodit symbolicky lopatku hlíny k moruši uprostřed rodné světnice generála Josefa Mašína st.

Na oficiální akci navázal první ročník závodu v orientačním běhu s názvem Mašínův memoriál a koncert skupiny Taxmeni. ASZ ČR má v plánu se dále podílet na akcích spojených s Mašínovým statkem, o kterých budeme na webu i na stránkách Selské revue dále informovat. Bližší informace k Památníku tří odbojů naleznete na www.masinuvstatek.cz.

Zdena Mašínová: Soukromých zemědělců by mělo být víc

Tomáš Zavadil (TZ): Jak dlouho je Vaše rodina v Lošanech?

Zdena Mašínová (ZM): Údajně je to asi 400 let (podle historiků začala rodina Mašinova v Lošanech hospodařit v roce 1699, pozn. red.).

TZ: Hospodařil i někdy z rodiny Vaší matky?

ZM: Nevím. Moje maminka byla z rodiny podnikatele. Ta rodina pochází z Prahy, ale přestěhovali se sem na Moravu. Dědeček byl inženýr geodet a založil v Olomouci firmu, kterou měla maminka převzít. Proto studovala na technice a byla naše první inženýrka geodetka. Ale pak se seznámila s otcem a přestěhovali se do Prahy. Takže zemědělec z rodiny mé matky nebyl nikdo.

TZ: Víte z vyprávění Vaší rodiny, jak vypadalo hospodářství u Vás v Lošanech?

ZM: Bohužel tuto informaci nemám. Já jenom vím, že náš otec se vrátil z legií v roce 1920 a převzal ten statek jako jediný syn. Ta rodina vždy měla deset až čtrnáct dětí. Rodiče mého otce nemohli mít dlouhá léta potomka a poté se v roce 1896 narodil náš otec. Poté šel do války, do ruských legií a vrátil se jako jeden z posledních. Jeho matka, která ovdověla, hospodařila na statku v Lošanech a doufala, že ho převezme. A pak se také stalo. Jenomže po prvním roce a prvních žních viděl otec, že by republika potřebovala armádu. A proto si šel dodělat vojenské vzdělání a stal se důstojníkem.

TZ: Jak to přesně probíhalo v Lošanech s kolektivizací?

ZM: Ten statek byl pronajat někdy ve dvacátých letech. Nevím to přesně, ta data si nepamatuji. Statek byl pronajat jistému panu Macháčkovi, zemědělci, který byl později také za komunistického režimu vězněn jako kulak. A po našem vystěhování gestapem z Prahy do Poděbrad nám za války ze statku posílal potraviny. Jinak bychom umřeli hlady. Byl to velmi statečný člověk a poté ho hodně dlouho věznili komunisté. A v padesátém druhém roce byl ten statek zestátněný a stal se státním statkem.

TZ: Byla jste se někdy v Lošanech podívat ještě před rokem 1989?

ZM: Ne. Když jsme žádali o restituce v roce 1992 nebo 1993, tak jsem byla v Lošanech a tam jsme viděli, v jakém stavu je to hospodářství. V té době to byl ještě státní statek.

TZ: Se statkem Vám vrátili i zemědělské pozemky. Měli jste s nimi nějaké plány, nebo jste je pronajali?

ZM: Když majetek otec ve velké nouzi v roce 1940 než ho gestapo dopadlo, nechal převést na nás, na tři děti, tak na mě převedl pouze jednu třetinu. Počítal s tím, že na statku bude hospodařit jeden z bratrů. Proto jsem já měla jenom jednu třetinu a v restituci jsem mohla žádat právě o jednu třetinu. Jenomže to trvalo těch třicet let a teprve před dvěma lety se to uskutečnilo. A ty pozemky kolem statku byly celou dobu pronajaty firmě Zevos, která na těch pozemcích dodneška hospodaří.

TZ: Jste vy osobně spokojená s tím, jak daná firma na pozemcích hospodaří?

ZM: Mám dojem, že se jedná o slušné lidi, které dobře znám a hospodaří tam zodpovědně.

TZ: Jak vy osobně vnímáte roli soukromých zemědělců v současné české společnosti?

ZM: Bohužel vnímám celou tu záležitost negativně z toho důvodu, co se stalo po padesátých letech, kdy byla hospodářství lidem ukradena a zemědělci byli vyháněni ze svých usedlostí. Zdá se, že se v té naší krajině nikdy nepodaří to soukromé zemědělství uskutečnit v takové míře, jako bylo za první republiky. Myslím, že by bylo velice významné, pokud by bylo soukromých zemědělců víc. Jenomže je to velice složitá záležitost, protože k tomu musí být člověk vychováván a v tom prostředí žít. A z vlastní zkušenosti vím, že o ten majetek jsme byli připraveni, tak těžko by se člověk přizpůsoboval.

Zdena Mašínová se narodila 7. listopadu 1933. Členové její rodiny se zapojili do protinacistického i protikomunistického odboje. Sama strávila v polovině 50. let několik měsíců v komunistickém vězení a následně pracovala jako pomocná laborantka. Po sametové revoluci se aktivně zapojila do snahy o rehabilitaci členů své rodiny a více než dvacet let se s českým státem soudila o navrácení rodinného majetku.

Tomáš Zavadil, Hlavní kancelář ASZ ČR