Bonsackův stroj na cigarety znamenal revoluci v jejich rozšíření

Historie tabáku a kouření sahá až k indiánským civilizacím v Americe. Ve 20. století bývaly cigarety symbolem noblesy a nezávislosti, hojně kouřily filmové hvězdy i politici. Tento zvyk byl "in" až zhruba do 70. let, kdy se začala více přetřásat zdravotní rizika s ním spojená. O boom cigaret ve světě se zasloužil nápad Američana Jamese Bonsacka, který si před 140 lety, 4. září 1880, nechal patentovat stroj na jejich výrobu.

Cigarety se zpočátku balily ručně, přičemž zručný dělník zvládl za minutu v průměru tři až čtyři kousky. To však poptávce po tomto zboží nedostačovalo. V roce 1875 proto společnost Allen&Ginter z Richmondu vypsala odměnu 75.000 dolarů tomu, kdo sestrojí první stroj na výrobu cigaret. Výzvy se chytil Bonsack, rodák z Virginie, a dokonce opustil školu, aby měl víc času na přemýšlení. O pět let později už spatřil světlo světa první prototyp, který mu ale zničil požár.

James Albert Bonsack (1859-1924) nelenil, stroj postavil znovu a podal patent, který byl schválen v roce 1881. Vynález dokázal ubalit až 200 kusů cigaret za minutu, přičemž do roku 1904 bylo dosaženo výkonu 600 cigaret za minutu. Bonsack se dal dohromady s dravým průmyslníkem Jamesem "Buckem" Dukem, s nímž se dohodli na licenci. První cigarety z Dukeovy továrny (značky Duke of Durham) byly baleny společně s baseballovými kartičkami.

S mechanizací výroby získala cigareta, dříve spíše luxusní výrobek, na popularitě a její ceny klesly. V roce 1919 se poprvé vykouřilo více tabáku v cigaretách než v dýmkách. Tabákový průmysl přišel také s agresivní a efektivní reklamou, díky níž se kuřáctví během první poloviny 20. století rozšířilo do světa.