https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/propustky-na-tocich-jsou-nenapadnou-ale-vsudypritomnou-prekazkou-pro-migraci-ryb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Propustky na tocích jsou nenápadnou, ale všudypřítomnou překážkou pro migraci ryb

13.8.2020 14:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Během protékání omezeným otvorem se zvyšuje rychlost a síla vody, která pak podemílá dno u svého vyústění. S postupem času se tak vytváří schodek, malý vodopád, překážka. A protože propustek uvnitř nenese na svém dně žádné záchytné prvky, nemají ryby šanci vrátit se tudy zpět.
Během protékání omezeným otvorem se zvyšuje rychlost a síla vody, která pak podemílá dno u svého vyústění. S postupem času se tak vytváří schodek, malý vodopád, překážka. A protože propustek uvnitř nenese na svém dně žádné záchytné prvky, nemají ryby šanci vrátit se tudy zpět.
Licence | Volné dílo (public domain)
Od sedmdesátých let výrazně klesají počty druhů ryb, které migrují řekami. Po i proti proudu. U populací 247 známých „tažných“ druhů z celého světa došlo k poklesu početnosti v průměru o 76 %. Tento propad nelze vysvětlit jen znečištěním vody nebo nadměrným rybolovem. Na vině jsou tomu hlavně propustky, nesprávně provedená zatrubnění toků, které znemožňují rybám pohyb a návrat. Píše o tom Conversation.
 

„Říční tok pravděpodobně překonáte několikrát za den, aniž byste si to jakkoliv uvědomili,“ říká ekoložka z univerzity ve Swansea, Stephanie Januchowski-Hartleyová. Aby ne, po silnicích, kolejích i chodnících ve městech i v otevřené krajině překonáváme řeky a potoky bez obtíží díky mostkům a propustkům pod nimi. Tato stavebně chytře zavedená trubní tělesa, která nám pohyb usnadňují, ale rybám pohyb mnohde naprosto znemožňují.

Hráze vodních přehrad a vysoké jezy, jejichž počty jdou ve světě do stovek tisíc, situaci pro migrující druhy komplikují. A propustky pak doslova doráží. „Přehrady a jezy jsou jen špičkou ledovce, protože propustky jsou menší, všudypřítomné, skryté,“ říká Januchowski-Hartleyová. „Zatímco počet jezů nebo přehrad na vodním toku můžete monitorovat s pomocí satelitů, propustky tak snadno nezmapujete. Jsou v celé Evropě, pod silnicemi, domy, obchody, pod celými vesnicemi.“

Když si ale dáte tu práci, napočítáte jich, třeba v regionu kolem Velkých jezer na severu Ameriky, 250 000. Tedy 35x víc než kolik je tu přehrad. Stejně běžné jsou i v brazilské Amazonii. Na jednom z přítoků Amazonky se jich po celé délce toku nachází 10 000.

Na řekách ve Skotsku činí už jen průměrná vzdálenost mezi jezy a přehradami 12 kilometrů. A jen na řece Clyde a jejích přítocích navíc napočítáte 1500 propustků, tedy přibližně každého půl kilometru jeden. Znamená to 29x více překážek, než kolik je tu dohromady přehrad. A podobné je to v celé Británii, která má jednu z nejhustších dopravních sítí na světě, a tudíž vede i v počtu propustků pod silnicemi.

Proč by to měl být problém? Propustky vytváří, podobně jako jezy a přehrady, pro ryby nepřekonatelnou bariéru. Zajištění jejich průchodnosti pro živočichy totiž po desetiletí nebylo prioritou. A vlastně není dodnes.

Profil zapuštěného hydrologického propustku má jen pojmout vodu, ideálně v takové kapacitě, aby odolal povodním a přívalovým dešťům. Během protékání omezeným průřezem se tu zvyšuje rychlost a síla vody, která pak podemílá dno u svého vyústění. S postupem času se tak vytváří schodek, malý vodopád, překážka. A protože propustek uvnitř nenese na svém dně žádné záchytné prvky, nemají ryby šanci vrátit se tudy zpět. Migrace tímto směrem, návrat do trdlišť a šance na tření, končí.

Šlo by to pochopitelně i lépe, instalací polootevřených půlkruhových těles, které by zajistily funkci přechodu pro suchozemce a odstranily neduhy propustků. A současně by zvýšily jejich stabilitu v případě nenadálých povodní. Jenže tahle změna by nebyla zadarmo a náklady by vzhledem k množství existujících propustků byly astronomické.

Januchowski-Hartleyová podotýká, že v této fázi je nezbytné tlačit na to, aby alespoň nově vznikající propustky odpovídaly ekologickým požadavkům migrujících ryb, jejichž počty drasticky klesají. „Zatím totiž platí, že když někde silnice překonává řeku, o tom, co to bude znamenat pro ryby, se nepřemýšlí.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

13.8.2020 07:14
Lidstvo si žilo ve vší bezohledné zhovadilosti již dlouho a za tu dobu dokázalo totálně znepřírodnit krajinu a znepříjemnit až znemožnit život většině živočichů a rostlin.....

Teď žijeme v době, kdy se konečně začínají otevírat témata dopadů lidské činnosti a to je nejen zodpovědné, ale hlavně nutné, protože pokud člověk nezačne intenzivně napravovat zla, která napáchal a páchá dál, tak tu nakonec zůstane +- sám a pak i on vyhyne, protože nás tato planeta stále živí a živit bude vždy......

A co je neuvěřitelné, tak pořád existuje dost nabubřelých vypatlanců, kteří požadují zachování současné nezodpovědnosti a hlouposti přístupu.... všem takovým to časem přinese akorát tak společenské opovržení a budou odsunuti na okraj společnosti.....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist