Myslivci loni na Vysočině ulovili takřka 11.000 kusů srnčí zvěře

Myslivci na Vysočině loni odstřelili 10.697 kusů srnčí zvěře, o šest procent víc než v roce 2018. Přesto jejich počet v regionu neklesá, což by uvítali lesníci. Okusy zvěří ztěžují obnovu lesů zasažených kůrovci, nutné je tak mladé lesy oplocovat. Stavbu oplocení v lesích začal loni dotovat Kraj Vysočina desítkami milionů korun.

"Léta jsme po tom volali a snažili jsme se prosadit, aby dotace na oplocování byly. Kraj Vysočina je v tomto mimořádně vstřícný," řekl ČTK Martin Kodeš, ředitel Městské správy lesů Pelhřimov. Letos poprvé podle něj bude možné získat na oplocení i státní dotace.

V rámci krajského dotačního programu Hospodaření v lesích 2020 přijal úřad 1086 žádostí za asi 75 milionů korun. "Převážná část žádostí se týká stavby oplocenek a jsou financovány z rozpočtu Kraje Vysočina," řekla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Loni úřad ve stejném programu rozhodl o 947 žádostech v úhrnu převyšujících 81 milionů korun. "Z této částky bylo již žadatelům vyplaceno 21.495.871 korun," řekla Svatošová.

Pelhřimovská správa lesů se stará asi o 2000 hektarů porostu. V posledních letech musí každoročně obnovit až 40 hektarů lesa. Dřív to byla podle Kodeše polovina. "Obnova se každoročně zvedá, kvůli kůrovcové kalamitě sázíme pořád víc," řekl Kodeš. Ročně podle něho musí nechat postavit okolo 15 kilometrů oplocení. "Kromě smrku, případně borovice, kterou ale moc nesázíme, plotíme všechno, v současné době nevidím jinou cestu," řekl Kodeš.

Srnčí zvěř podle něho lesům na Vysočině škodí nejvíc. Podle statistik zveřejněných krajem žije na Vysočině asi 29.000 srnčí zvěře, což je 78 procent veškeré spárkaté zvěře, kam patří i divoká prasata. Jejich stav přesahuje 3000, odloveno jich loni bylo takřka 15.000. "I přes více méně setrvalé stavy zvěře vnímám výsledky poslední myslivecké statistiky velmi pozitivně. Za všechny lesní hospodáře i zemědělce si přeji dosažení přiměřených stavů zvěře a přijatelných škod. Ukazuje se, že většině myslivců není situace se škodami spárkatou zvěří lhostejná a jsou schopni v otázce škod zvěří účinně pomáhat," řekl krajský radní Martin Hyský (ČSSD).

Podle Kodeše by se měl lov zintenzivnit. Holiny po těžbě, které zarůstají křovím, poskytují zvířatům bezpečnější úkryt s dostatkem potravy. "Zvěř je tam potom i hůř slovitelná, teď je ještě čas, kdy by se s tím dalo něco dělat," řekl Kodeš. Příkladem by podle něho mohlo být Rakousko, které považuje přiměřené množství zvěře za takové, při kterém stačí les odrůst bez zvláštních opatření, mezi která oplocení patří.