AFP: Čínský včelař prosperuje díky internetu

Ma Kung-cuo byl kdysi chudým včelařem, ale dnes jezdí v BMW díky technologii, s jejíž pomocí prodává v Číně své zboží rostoucí počet zemědělců. Na internetu představují videa ukazující původ jejich výrobků a život na vesnici, píše agentura AFP. Klipy o původu produkce vyhovují spotřebitelům stále více náročným na to, co vlastně mají na talíři. A pro rolníky je to způsob, jak se vymanit z trvající chudoby, kterou hodlá vládní komunistická strana letos oficiálně odstranit.

"Chcete ochutnat?" ptá se Ma Kung-cuo do objektivu chytrého telefonu, který drží jeho přítel, a zakusuje se do včelího plástu s medem jantarové barvy. Scénu vysílá pro 737.000 lidí, kteří se přihlásili k odběru jeho příspěvků na sociální síti Tou-jin.

Tato sociální síť se 400 miliony uživatelů, čínská verze aplikace TikTok, umožňuje přímo vysílat videa a filmy. Starý mládenec pěstující své včely v provincii Če-ťiang na východě Číny se díky ní stal malou celebritou.

Ma Kung-cuo, který absolvoval univerzitu v provinční metropoli Chang-čou, začal ve městě prodávat po internetu oblečení, ale neměl úspěch. Proto se rozhodl vrátit do své obce Cheng-čang obklopené zelenými horami.

"Když viděli, jak se vracím, považovali mě za budižkničemu," říká jednatřicetiletý muž v kožené vestě a obutý do tenisek americké značky. "Tady nám opakují, že jen studium a zaměstnání ve městě nás mohou vymanit z bídy," dodává.

Ma Kung-cuo převzal v roce 2015 rodinnou produkci medu. Díky internetovým aplikacím dosáhl ročního obratu ve výši jednoho milionu jüanů (asi 3,2 milionu Kč). Prodej však stagnoval.

Mladý včelař tedy začal v listopadu 2018 s pomocí přátel publikovat svá první videa. Na nich můžeme vidět, jak uprostřed včelího roje otevírá včelín, jak plave v řece, jak dráždí kohouta, jak pase na kopečku krávy nebo jak štípe dříví.

"Nikdy nepropaguju své produkty. Ukazuju svůj každodenní život, venkovskou krajinu. Lidi to zajímá," zdůrazňuje. "Odběratelé na síti, když zhlédnou video, někdy pochybují, že vážně prodávám med. Je na nich, aby mě kontaktovali, pokud si ho chtějí koupit," říká.

V Číně, kde se hotové peníze pozvolna vytrácejí, se objednávky platí přes smartphone, přes aplikace WeChat nebo Alipay.

Ma Kung-cuo uvádí, že každoročně prodá medu za dva až tři miliony jüanů (asi 6,4 až 9,6 milionu Kč), ale nabízí také sušené sladké brambory a hnědý cukr.

"Když jsem byl malý, rodiče byli chudí. Ve škole jsem záviděl dětem, které měly kapesné. Protože to já nikdy neměl," vzpomíná. Dnes jezdí v BMW a investuje do hotelů.

"Když jsem začal používat Tou-jin, všechno se změnilo. Dneska můžu rodině koupit všechno, co potřebuje. Pomáhám také jiným vesničanům prodávat jejich produkty. Má z toho prospěch celá místní ekonomika," prohlašuje.

Počet lidí žijících pod prahem chudoby na venkově se v Číně prudce snížil: v roce 1978 jich bylo podle oficiálních údajů 770 milionů, zatímco loni 16,6 milionů.

Klíčovou roli v posledních letech hrál rychlý vzestup mobilních telefonů s připojením na internet, které nyní v Číně využívá přes 800 milionů lidí. To umožnilo zemědělcům nabízet své produkty on-line.

Čína je také největším světovým trhem pro aplikace umožňující šíření a sledování videozáznamů. Americká auditní kancelář Deloitte v roce 2017 odhadovala, že v nadcházejícím roce tento trh vytvoří obrat ve výši čtyř miliard eur (100 miliard Kč).

Mateřská firma Tou-jinu Byte Dance uspořádala školení pro 26.000 zemědělců, zejména mladých, aby zvládali natáčení videí. V Číně jsou další platformy, jako je Kchuaj-šou či I-č'-po, ale nejpopulárnější aplikací je Tchao-pao, která patři gigantu Alibaba.

Podle některých názorů také ekonomika přes mobilní telefony zbrzdí odchod lidí z venkova do měst, kde mnozí Číňané hledali lépe placené zaměstnání. "Chci jít příkladem a ukázat mladým, jak jde vydělávat i na venkově," říká Ma Kung-cuo. Mladý muž už navíc dostal od uživatelek internetu, uchvácených nejen chutí jeho medu, několik nabídek k sňatku.