Agris.cz - agrární portál

Farma U Hrušků - držitel zlaté medaile v programu Pestrá krajina

17. 1. 2020 | ASZ

Na nejcennější kov ve druhém ročníku programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina dosáhly celkem tři farmy. První z nich je Farma u Hrušků (ASZ Plzeň-sever), která se nachází ve vesničce Stvolny, nad levým břehem Hrádeckého potoka, v otevřené krajině mezi stolovými horami Vladařem a Chlumskou horou, a je částí města Manětína v severním cípu okresu Plzeň-sever.

V uvedené obci a jejím okolí hospodaří od roku 2008 rodina Hruškových. Zadumaná, posmutnělá, ale krásná krajina pana Hrušku okouzlila natolik, že ve Stvolnech v roce 2000 zakoupil poničenou historickou roubenou usedlost. Po rozsáhlé deset let trvající rekonstrukci Hruškovi vrátili usedlosti její historickou podobu a dnes slouží jako sídlo ekofarmy a bydliště rodiny. Roku 2008 odkoupila rodina protější objekt bývalé prodejny Jednoty, který s citem pro venkovský prostor zcela přestavěla a provozuje v něm dnes již vyhlášenou moštárnu. Vyráběné mošty jsou z ovoce regionálního původu bez chemického ošetřování a bez chemických přísad, šetrně pasterizované. Od stejného data provozují Hruškovi také farmu. Trochu netradiční vznik hospodaření rodiny bez selské historie ovlivnil koníček obou manželů - ornitologie. Díky ní začali přemýšlet o problému úbytku starých ovocných stromů, jejichž dutiny mohou sloužit jako hnízdiště pro některé druhy ptáků. Přišli s netradičním řešením: nabídnout jejich vlastníkům i veřejnosti výkup ovoce a motivovat je tím k zachování těchto stromů. Zprovozněním prosperující moštárny si Hruškovi splnili sen, který na počátku realizovali bez jediného hektaru půdy a bez vlastních ovocných stromů. Vznikla regionální potravina pod obchodním názvem „Stvolenský mošt“, která je charakterizována jako za studena lisovaná 100% ovocná šťáva.

Současně se vznikem moštárny začali Hruškovi nakupovat pro účel šetrného hospodaření zemědělskou půdu a dnes již hospodaří na 70 hektarech vlastní půdy a na 10 hektarech půdy pronajaté. Téměř polovinu tvoří orná půda a polovinu trvalé travní porosty, na zhruba 2 hektarech jsou sady a 1,6 hektaru tvoří umělý mokřad a tři tůně. Na zemědělské půdě hospodaří Hruškovi od roku 2014 v systému ekologického zemědělství - na orné pěstují obilniny a důraz je kladen také na zařazení jetele do osevního postupu. Část orné půdy je třetím rokem zatravněna. Jejich pozemky jsou mezi okolními lány snadno rozeznatelné, většina půdních bloků má velikost od dvou do pěti hektarů, je lemována výsadbami dřevin a vrací se na ně život v podobě původní fauny. Souběžně se získáváním pozemků se ekofarma začala věnovat chovu ovcí, masného skotu plemene salers a drobných hospodářských zvířat. Stálé klientele úspěšné moštárny nyní chtějí nabídnout i hovězí maso v bio kvalitě z domácího chovu.

Při pozemkových úpravách v katastru obce Hruškovi prosazovali obnovu původních prašných polních cest a vznik biokoridorů. Ve spolupráci s městem Manětín tak mohli vysadit podél cest 2,5 km alejí s prostřídáním dlouhověkých a krátkověkých úživných dřevin. Vznikly tak cesty s názvy podle převažujících stromů jako Dubovka, Lipovka a Klenovka. Cesty a stromořadí včetně názvů byly aktivitou hospodářů zapsány do katastru nemovitostí. Na hranicích vlastních pozemků vysadili Hruškovi pro potomky dvě stromořadí. Vznik celkem šesti hektarů biokoridorů velmi leží v žaludku místnímu zemědělskému megapodniku a požaduje jejich posekání hrozbou žaloby.

S neúnavným elánem vybudovali Hruškovi na svých pozemcích 1,5 hektarový mokřad a tři kaskádově propojené tůně. Voda v místní krajině láká i vzácné živočichy, například kuňku obecnou nebo bobra evropského. Na mokřadu odpočívají při tahu bahňáci, hnízdí tu jeřáb popelavý a během návštěvy nám nad hlavami majestátně kroužil pár orlů mořských. V obhospodařovaných sadech jsou umístěny budky pro hnízdění krutihlava obecného a zřizovány kamenné zídky pro hmyz a plazy. Jak se farma rozrůstala, vznikla potřeba vybudovat seník a nové stáje. Oba objekty postavili Hruškovi s citem pro okolní krajinu a venkovský ráz, sedlová střecha a dřevěné opláštění novým budovám sluší a po umístění budek ve štítu budov si je oblíbili i poštolky, sova pálená a neodmyslitelní vrabci obecní. Na kroužkování ptactva zvou Hruškovi každoročně veřejnost a napomáhají tak k osvětě mezi občany.

Z podkladů odborné komise programu Pestrá krajina zpracoval Stanislav Rampas


Zdroj: ASZ, 17. 1. 2020





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 02.04.2020 00:00