Ornitologům lidé nahlásili statisíce ptáků. Hodnotu mají i nuly

Se značným zájmem veřejnosti se o víkendu setkala akce České společnosti ornitologické Ptačí hodinka, spočívající v organizovaném počítání opeřených návštěvníků krmítek. Údaje odborníků i amatérských pozorovatelů, soustředěné na jednom místě a odborně vyhodnocené, jsou cenné právě jako celek dat, daný množstvím pozorovatelů.

Ti mají na nahlášení svých poznatků čas do pátku 17. ledna – už v neděli večer ale průběžné výsledky dávaly důvod ke spokojenosti: ukazovaly, že do sčítání ptáků, kteří u nás zimují, se zapojilo přes 15 tisíc dobrovolníků. Jen v Praze již byly známy údaje o 836 sčítáních – s celkovým součtem 18 921 ptáků.

Nejvíc je koňader a vrabců

Celorepublikový výsledek z aktuálně stále docházejících hlášení dosahoval tři hodiny před nedělní půlnocí 360 097 pozorovaných jedinců. Stejně jako loni měly převahu sýkory koňadry; těch pozorovatelé nahlásili dohromady 82 769. Ve středních Čechách měly podle dosavadních hlášení největší zastoupení na Nymbursku, Příbramsku a Benešovsku; následovaly Mělnicko a Kolínsko.

Loňským celkovým výsledkům prozatím odpovídají i průběžné pozice na dalších příčkách: ty patří vrabcům polním a vrabcům domácím. Kdysi nejrozšířenější kosi jsou v aktuálním průběžném pořadí až sedmí; přestihli je ještě modřinky, hrdličky a zvonci. Celkově tabulka shrnující pozorování uvádí neuvěřitelných 151 druhů – byť v řadě případů šlo jen o jednotlivé exempláře.

Koordinátorka občanské vědy České společnosti ornitologické Alena Skálová si pochvalovala už první průběžné výsledky. V neděli v sedm večer bylo odevzdáno 10 268 sčítání od 14 294 účastníků. „Loni touto dobou to bylo 7540 sčítání od 10 181 účastníků,“ připomněla.

Koordinátorka Ptačí hodinky Dita Hořáková, která oceňuje, že už dorazilo i 90 hlášení od školních tříd (jež se aktivně zapojovaly rovněž loni), očekává, že kompletní výsledky by mohly být k dispozici na přelomu ledna a února.

I nula je užitečné číslo

Není však podstatné překonávat rekordy v počtu spatřených ptáků. Pro ornitology mají hodnotu i nuly: sdělení, že během hodinového sledování se žádný návštěvník krmítka neobjevil. „I tyto údaje jsou pro nás důležité – a prosíme sčitatele o jejich zaznamenání,“ poznamenala Skálová. S tím, že „prázdná“ pozorování tvoří prozatím 1,7 procenta sčítání; loni to bylo 2,5 procenta.

Sčítání ptáků na krmítkách, při němž odborníkům pomáhají pozorování laiků, se uskuteční i v příštím roce. Pro třetí ročník Ptačí hodinky už Česká společnost ornitologická ohlašuje termín: 8. – 10. ledna 2021. Až budou k dispozici výsledky za více let, bude z nich možno odvodit, jací ptáci ubývají či přibývají – a také jaké prostředí nejraději využívají.

Ptactvo se sčítalo i na vodě

Víkendové sledování ptáků se však neodehrávalo jen při pozorování na krmítkách v rámci Ptačí hodinky. Ornitologové se věnovali i sčítání vodních ptáků, a to rovněž v rámci projektu nejen s celostátním, ale s celosvětovým přesahem. Zapojilo se 143 zemí světa, sdělila Deníku Zuzana Musilová z České zemědělské univerzity.

Zatímco Ptačí hodinka se konala podruhé, Mezinárodní sčítání vodních ptáků na řekách, rybnících, přehradách, jezerech, mořských pobřežích i průmyslových vodách (jako třeba na Mělnicku u neratovické Spolany) má tradici již od roku 1966. Jde o celosvětově nejstarší a nejrozsáhlejší projekt takzvané občanské vědy, upozornila Musilová.

„Přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny,“ připomněla, že i v tomto případě je obzvlášť cenná možnost porovnávat data v souvislé časové řadě. „Získané výsledky pomohou vodní ptáky efektivně chránit a zmírnit jejich konflikty s člověkem,“ upozornila, že výsledky sčítání mají praktické a zcela konkrétní využití.

Sčítání vodních ptáků nabízí nejen informace o významných zimovištích, ale také například prozradí, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí. „Abychom mohli druhy a jejich stanoviště chránit, musíme znát, jaká prostředí si jednotlivé druhy vybírají. Na našem území vzrůstá význam stojatých vod (přehrad a průmyslových vod) vytvořených a obhospodařovaných člověkem,“ uvedla Musilová působící na katedře ekologie Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, která je republikovou koordinátorkou sčítání.

„Poněkud stranou zůstávají rybníky. Zde dlouhodobě rostou počty pouze u kachny divoké, zejména díky hromadným vypouštěním uměle odchovaných kachen. Ostatní druhy na rybnících nenacházejí dost potravy, což způsobuje konkurence s rybími obsádkami,“ upozornila.

Autor: Milan Holakovský

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info