Ukrajinský parlament začal rušit zákaz prodeje zemědělské půdy

Ukrajinský parlament dnes v prvním čtení schválil kontroverzní návrh zákona, který poprvé po skoro dvou desetiletích ruší zákaz prodeje zemědělské půdy. Tento krok podle agentury Reuters podporují zahraniční příznivci Ukrajiny, ale na domácí půdě hrozí politickými střety.

K definitivnímu přijetí zákona o prodeji zemědělské půdy bude potřebné ještě jedno hlasování. Zákaz má být podle návrhu zrušen od 1. října příštího roku. Vláda doufá, že krok by v prvním roce mohl přidat dva až tři procentní body k hrubému domácímu produktu (HDP).

Stoupenci zrušení zákazu tvrdí, že se tím uvolní obrovský investiční potenciál v zemi, která už nyní patří k předním světovým vývozcům obilí. Kritici ale mají obavy, že by to mohlo místním oligarchům umožnit ovládnout celá "léna", anebo že při nákupu pozemků chudé Ukrajince předstihnou cizinci.

Návrh zákona v nynější podobě přitom počítá s tím, že cizinci nebudou moci zemědělskou půdu kupovat až do roku 2024. Předloha také předpokládá stanovení minimální ceny za půdu a omezení plochy, která by se mohla nahromadit v jedněch rukou.

"Konečně můžeme přejít od feudalismu ke skutečně tržním vztahům jako zralá a vyspělá země. Ukrajinci mají právo svobodně disponovat svým majetkem!" prohlásil premiér Oleksij Hončaruk.

Ministerstvo hospodářství předpovídá, že hektar orné půdy by mohl stát v přepočtu přibližně 50.000 Kč, ale konkrétní výše by měla záviset na regionu.

Ukrajina je svou rozlohou 44. největší zemí světa, ale v rozloze orné půdy drží s 32,5 miliony hektarů devátou příčku. Obhospodařuje celkem 43 milionů hektarů zemědělské půdy, oproti 178 milionům hektarů v celé Evropské unii, vypočítal Reuters.

Zákaz prodeje až dosud znamenal, že vlastníci půdu pronajímali k hospodaření zemědělským podnikům.

Světová banka dříve odhadovala, že Ukrajina by zrušením zákazu mohla dosáhnout zvýšení svého HDP o 1,5 procentního bodu, zvýšit daňové příjmy a přilákat investice, které by nakonec zvýšily výnosy.

Vládní návrh nyní prošel poměrem 240 ku 52 hlasům, dalších 57 poslanců se zdrželo; skoro stovka dalších chyběla. Pro předlohu hlasovali jen zákonodárci z vládní strany Sluha národa (227), zbývajících 13 hlasů pocházelo z řad nezávislých zákonodárců, upozornil list Ukrajinska pravda.

Zatímco uvnitř parlamentu se někteří opoziční poslanci pokoušeli o obstrukce, před parlamentem protestovaly stovky demonstrantů, kteří sebou přinesli i mrtvé prase v rakvi jako symbol úpadku ukrajinského zemědělství po zrušení zákazu.

Expremiérka Julija Tymošenková varovala, že zákon udělá z Ukrajiny "zemi třetího světa". Jeden z vládních poslanců ji ale odpověděl tím, že přečetl její návrh z roku 2008 o zrušení zákazu prodeje půdy, který rovnou počítal s prodejem půdy cizincům a zahraničním firmám.

Podle zářijového průzkumu kyjevského ústavu sociologie 52 procent Ukrajinců nepodporuje zrušení zákazu prodeje půdy, podle 64 procent by o tom mělo rozhodnout referendum. Podle listopadového průzkumu jiné agentury by 68 procent dotázaných v referendu hlasovalo pro prodloužení zákazu.