Lov divokých prasat není jednoduchý, černá zvěř však škodí

Myslivci v současnosti organizují ve svých honitbách naháňky na přemnožená divoká prasata. Za strmým nárůstem jejich stavu je především pěstování plodin, které divočákům zajišťují dostatek potravy i úkryt minimálně pět měsíců v roce. Jsou to například plochy s řepkou a kukuřicí.

Přemnožená černá zvěř způsobuje nemalé škody na zemědělské půdě a plodinách, v zahradách i parcích. Aby majitelé pozemků zabránili řádění divočáků, měli by své parcely oplotit nebo použít pachové ohradníky.

I když myslivci nyní mohou podle novely vyhlášky enormně vysoké početní stavy černé zvěře celoročně regulovat lovem nebo odchytem, výrazné snížení počtu prasat se zatím nedaří.

O víkendu uspořádaly naháňku na divočáky hned dva spolky, MS Jahodnice na Novopacku a Myslivecký spolek Skalice Košťálov na Semilsku.

„Nic nenecháváme náhodě. Posty střelců musí být umístěny tak, aby jejich střelba neohrozila bezpečnost všech osob, které jsou zapojeny do naháňky. Stejně důležité je eliminovat rizika vzniklá náhodným pohybem nezúčastněných osob, což jsou návštěvníci lesa, houbaři,“ uvedl Pavel Jindříšek, hospodář spolku Skalice. O víkendu tu ulovili čtyři divočáky. Tím počet letos ulovených stoupl na 49 kusů. Stav může upravit další naháňka koncem listopadu. Kolegové na Novopacku byli úspěšnější, při velkém zátahu odstřelili 41 kusů černé zvěře. „Naháňky se účastnilo sedmdesát střelců, deset psovodů, šest honců a dvanáct loveckých psů,“ popisuje zátah hospodář MS Jahodnice Josef Kraus. Od 1. dubna zde mají uloveno 93 kusů černé zvěře.

Redukce odchytem je podle Krause značně problematická záležitost, a tak zbývá pouze odstřel. Další naháňky tu plánují na listopad a prosinec, ale v menším rozsahu, protože v hlavní lovecké sezoně (listopad, prosinec) je problém sehnat jak střelce tak i potřebné množství psů.

„Lov divokých prasat není jednoduchý, většina myslivců nemá například prostředky nočního vidění. Prasata mají vynikající sluch, okamžitě reagují na sebemenší hluk, migrují z místa na místo. Zbývají tedy častější čekané a naháňky,“ doplňuje Pavel Jindříšek z MS Skalice Košťálov. Tady vloni ulovili 65 divokých prasat.

Divoká prasata byla téměř do poloviny dvacátého století ve volné přírodě téměř vyhubena. Objevila se u nás až po skončení druhé světové války migrací z Polska a Německa. V posledních desetiletích počet divokých prasat strmě stoupá. Je to ovlivněno například zemědělskou výrobou a plodinami.   (kov, Věra Nutilová).