Agris.cz - agrární portál

AFP: V Nizozemsku čelí farmy nového typu změnám klimatu

20. 9. 2019 | ČTK

Spoluvlastníci dohromady rozhodnou o tom, co se na statku za jejich městem bude pěstovat a chovat, a každý týden si pak na kole mohou přijet pro vlastní čerstvé ovoce, zeleninu, vajíčka nebo maso. Nový typ farmy, který vznikl v Nizozemsku, má být odpovědí na změny klimatu, píše agentura AFP.

Asi 2,6 kilometru od města Boxtel s asi 30.000 obyvateli na jihu země se oku nabízí tradiční obrázek: pole, skleníky, drůbež, vepři a krávy a uprostřed zelený domeček na kolečkách, který farmáři slouží jako kancelář a kuchyně. Statek však nepatří jemu, ale 200 rodinám z Boxtelu.

Jde o takzvaný Herenboerderij, nový typ kolektivní farmy v Nizozemsku. S nápadem přišel nyní dvaačtyřicetiletý podnikatel Geert van der Veer, absolvent Vysoké školy zemědělské ve městě 's-Hertogenbosch v Severním Brabantsku.

"V našem systému výroby a ve způsobu naší výživy se něco musí zásadně změnit, jestliže chceme mít dál nohy v suchu," říká. Čtvrtina jeho země leží pod úrovní moře a je velmi zranitelná pokud jde o oteplování klimatu a očekávané zvyšování hladiny moří.

Aby se snížila uhlíková stopa v zemědělské výrobě, je třeba konzumovat lokální potraviny a omezit plýtvání s nimi. Farmář tak zaseje to, na co máte chuť, a chová zvířata pro maso.

Pětačtyřicetiletý novinář Douwe Korting se přidal bez váhání. "Lidé skutečně začínají vidět, že je třeba přejít k jinému potravinovému systému," říká tento spolumajitel statku založeného v roce 2016. "Naším hlavním cílem je jíst přírodní produkty z nedalekého okolí," dodává.

Každá domácnost vložila 2000 eur (asi 52.000 Kč) na nákup dvacítky hektarů zemědělské půdy kolem statku. Dnes se tu chová 15 krav, 20 vepřů, 250 kuřat a 250 nosnic, je tu ovocný sad a pole i skleníky, kde se pěstují různé druhy zeleniny.

Jednou týdně si sem majitelé a správci v jedné osobě zajedou, často na kole, naplnit košíky za příspěvek ve výši 11 eur (268 Kč) na osobu.

Produkty ze statku představují 60 procent potravy pro 200 rodin, to je asi 500 osob, prohlašuje hrdě van der Veer.

Model kolektivní farmy je v Nizozemsku revoluční. Holandsko je jinak šampionem v intenzivním zemědělství: malá země je dnes druhým největším vývozcem zemědělských a potravinářských výrobků po Spojených státech.

Intenzivní zemědělství je však částečně zodpovědné za klimatické změny a přímo jimi zase trpí. Proto země mění svůj systém produkce. Krátká vzdálenost, jako je tomu u boxtelské farmy, umožňuje snížit produkci skleníkových plynů, které vznikají při skladování, balení a dopravě zemědělských výrobků.

Pokud jde o plýtvání potravinami, nedávná zpráva expertů Mezivládního panelu pro změny klimatu ukázala, že se 25 až 30 procent potravin produkovaných ročně pro lidskou spotřebu ztrácí nebo je promrháno. Z toho plyne celkem osm procent emisí skleníkových plynů.

Vláda prosazuje přechod k "cirkulárnímu" zemědělství, kdy se znovu využívají hnůj a zbytky potravin. Podle ministryně zemědělství Caroly Schoutenové jde o to vyrábět s co nejnižšími ztrátami suroviny a racionálně spravovat půdu, vodu a přírodu.

Na boxtelské kolektivní farmě přispívají k pěstování rostlin i zvířata. "Slepice pod ovocnými stromy hrabou půdu, zanechávají zde své exkrementy, hledají zrní a brání nadměrné přítomnosti plevele," říká van der Veer.

"Musíme se vrátit k zemědělství z 50. let, kdy člověk ještě věděl, co dělá. Ale za použití dnešní techniky," zdůrazňuje.

Na univerzitě v Eindhovenu pracuje na projektu dronu, který by přelétával nad poli a zjišťoval, jaká je úroda a stav půdy, a robota, který by dokázal rozpoznat, zda je ovoce zralé, a sklidit je.

V centrální části země bude brzy uvedena do provozu druhá kolektivní farma. Van der Veer předvídá, že v nadcházejících letech jich bude zprovozněno několik stovek. Je přesvědčen, že při počtu 35.000 kolektivních farem bude možné pro 17 milionů obyvatel Nizozemska zajistit ovoce, zeleninu a maso. A to s využitím necelé třetiny nezastavěné plochy země.


Zdroj: ČTK, 20. 9. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.11.2019 03:22