Agris.cz - agrární portál

Problém jménem eroze půdy. Spouštějí ji hlavně kukuřice a řepka

10. 9. 2019 | Denik.cz

Přes tři stovky nových případů eroze půdy jen v letošním roce zaznamenali odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Ti se erozí zemědělské půdy zejména vlivem vodních srážek v Česku zabývají již osmým rokem. Na svém specializovaném webovém portálu pak za tu dobu zaznamenali již přes 1500 případů.

V žebříčku krajů nejvíce postižených erozí vede s přehledem Vysočina, řadu případů zaznamenali i v Jihočeském, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Z dosavadní zkušenosti vyplývá, že eroze postihuje zejména pole osetá kukuřicí. Z celkového počtu zaznamenaných případů jich na kukuřici připadla polovina. Na druhé příčce pomyslného žebříčku se umístila řepka s více než 14 procenty podílu na erozi, následovaly jarní i ozimé obilniny a brambory.

První na světě

„Je to unikátní systém. Takové sledování celé země nikdo jiný v zahraničí nemá,“ řekl Deníku Jiří Kapička z VÚMOP, jenž má systém na starosti. Získaná čísla podle něj dokazují, že se teoretická východiska vědců potvrzují v praxi. Úřady na jejich základě mohou vybírat opatření, jak dalším sesuvům půdy zabránit. „Každá lokalita může být něčím specifická a také v ní můžou být různé varianty řešení,“ vysvětlil Kapička.

„Posuzujeme, kde k erozním situacím došlo opakovaně a kde byly výraznější doložitelné škody na majetku. Může to dojít až k opatřením, kdy se zvýší stupeň ochrany,“ uvedl František Pavlík ze Státního pozemkového úřadu.

Jde o dotace

Zemědělci, kteří chtějí dotace na plodiny pěstované na ohrožených pozemcích, musejí zavést protierozní opatření. „Na dodržování pravidel dohlíží Státní zemědělský intervenční fond. V případě, že shledá porušení pravidel, může zemědělcům dotaci krátit,“ vysvětlil Pavlík.

Podle něj přitom dotační politika nyní supluje chybějící základní legislativu. Na zákon o ochraně zemědělského půdního fondu by od jeho poslední novelizace z roku 2015 měla mimo jiné navazovat vyhláška týkající se právě erozí. „Bavíme se o ní už několik let, ale pořád není. Takže základní legislativní ochrana v podobě této vyhlášky chybí, i když by byla potřeba,“ míní Pavlík.

Ve snaze předcházet erozím půdy je stále co zlepšovat i podle dalších odborníků. „Občas mě zaráží, že se v územním plánování někdy nezohledňují tato přírodní rizika. Bývají tak někdy schválena místa pro novou výstavbu i tam, kde se může stát, že výstavba bude poškozena následky vodní eroze, pokud se neudělá nějaká ochrana,“ dodal Kapička.

Autor: Jiří Janda


Zdroj: Denik.cz, 10. 9. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 16:00