Problém jménem eroze půdy. Spouštějí ji hlavně kukuřice a řepka
10.09.2019 | Denik.cz
Přes tři stovky nových případů eroze půdy jen v letošním roce zaznamenali odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Ti se erozí zemědělské půdy zejména vlivem vodních srážek v Česku zabývají již osmým rokem. Na svém specializovaném webovém portálu pak za tu dobu zaznamenali již přes 1500 případů.
V žebříčku krajů nejvíce postižených erozí vede s přehledem Vysočina, řadu případů zaznamenali i v Jihočeském, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Z dosavadní zkušenosti vyplývá, že eroze postihuje zejména pole osetá kukuřicí. Z celkového počtu zaznamenaných případů jich na kukuřici připadla polovina. Na druhé příčce pomyslného žebříčku se umístila řepka s více než 14 procenty podílu na erozi, následovaly jarní i ozimé obilniny a brambory.
První na světě„Je to unikátní systém. Takové sledování celé země nikdo jiný v zahraničí nemá,“ řekl Deníku Jiří Kapička z VÚMOP, jenž má systém na starosti. Získaná čísla podle něj dokazují, že se teoretická východiska vědců potvrzují v praxi. Úřady na jejich základě mohou vybírat opatření, jak dalším sesuvům půdy zabránit. „Každá lokalita může být něčím specifická a také v ní můžou být různé varianty řešení,“ vysvětlil Kapička.
„Posuzujeme, kde k erozním situacím došlo opakovaně a kde byly výraznější doložitelné škody na majetku. Může to dojít až k opatřením, kdy se zvýší stupeň ochrany,“ uvedl František Pavlík ze Státního pozemkového úřadu.
Jde o dotaceZemědělci, kteří chtějí dotace na plodiny pěstované na ohrožených pozemcích, musejí zavést protierozní opatření. „Na dodržování pravidel dohlíží Státní zemědělský intervenční fond. V případě, že shledá porušení pravidel, může zemědělcům dotaci krátit,“ vysvětlil Pavlík.
Podle něj přitom dotační politika nyní supluje chybějící základní legislativu. Na zákon o ochraně zemědělského půdního fondu by od jeho poslední novelizace z roku 2015 měla mimo jiné navazovat vyhláška týkající se právě erozí. „Bavíme se o ní už několik let, ale pořád není. Takže základní legislativní ochrana v podobě této vyhlášky chybí, i když by byla potřeba,“ míní Pavlík.
Ve snaze předcházet erozím půdy je stále co zlepšovat i podle dalších odborníků. „Občas mě zaráží, že se v územním plánování někdy nezohledňují tato přírodní rizika. Bývají tak někdy schválena místa pro novou výstavbu i tam, kde se může stát, že výstavba bude poškozena následky vodní eroze, pokud se neudělá nějaká ochrana,“ dodal Kapička.
Autor: Jiří Janda
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 18.4.2024 (19.04.2024)
- Češi konzumují méně ovoce a zeleniny, než je doporučená denní dávka (18.04.2024)
- Fazole z Teska obsahovaly čtyřnásobné množství herbicidu (18.04.2024)
- Budějovický Budvar měl loni rekordní tržby 3,37 miliardy korun, stouply o 11 pct (18.04.2024)
- ASZ ČR odmítá návrhy poslanců ANO a SPD na omezení svobody vlastníků půdy (18.04.2024)
- Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě (18.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)
- Letošní Cena Ing. Jiřího Nováka byla udělena Pavlu Bednářovi za výzkum modřínu (18.04.2024)
- Vinaři v Habánských sklepích dnes zahájili unikátní test, který má ochránit révu před přicházejícím mrazem (18.04.2024)