Nejnižší teplota je na vodních hladinách, následují lesy, vzrostlé louky a posečený porost. Nejvyšší teplota je na půdě bez porostu a samozřejmě na betonových a asfaltových cestách.
„Vodní plochy i pestrost plodin a obecně diverzita v osevním postupu je z hlediska snižování teploty v době sucha velmi důležitá,“ popisuje Jaroslav Šebek z Asociace soukromých zemědělců. Snímání povrchu polí termokamerami zatím podle něj není běžnou praxí.
Změřit teplotu polí pomocí termografických snímků napadlo před dvěma lety Helenu Peterkovou, která už deset let termokamerou měří stavby a jiné objekty. Z části se začala poli zabývat i proto, že je předsedkyní místního spolku Za lepší Šardice.
„Chtěla jsem, aby si lidé problému všimli a uvědomili si, nakolik může uvážená, nebo naopak nevhodná setba zemědělských plodin ovlivnit účinnost boje se suchem,“ vysvětluje.
„Rozdíl mezi teplotou půdy s rostoucím pokryvem a holou půdou je 10 až 20 stupňů,“ uvádí Peterková. V loňském roce, kdy maxima dosahovala nad 35 stupňů, se teplota půdy na polích šplhala až k 60 stupňům,“ dodává Peterková.
Problém způsobují velké plochy osázené jednou plodinou
Snímky polí pocházejí ze Šardic na Hodonínsku. Největším problémem jižní Moravy je podle Peterkové to, že se na polích pěstují z větší části pouze obiloviny. „Až 40 procent plodin se pak jednorázově poseče a z půdy sálá teplo, které vysušuje lesy a narušuje malý vodní cyklus,“ dodala. Řešením by podle ní mohlo být zmenšení ploch polí a jejich rozdělení na menší části s jinými plodinami.
„Pokud na poli nejsou plodiny, nepřivádějí vodu z větší hloubky a nedochází k ochlazování skrz přeměnu vody na vodní páru. Všechna sluneční energie se pak mění na teplo. Jde o proces, který trvá krátkou dobu,“ popisuje Miroslav Trnka z portálu Intersucho.
Plodiny se dnes v zemědělství střídají a změna časování jejich osevu nehraje výraznější roli. Za vyšší teploty povrchu polí mohou ze 70 procent změny klimatu. Rostliny začínají růst dřív, takže zemědělci musejí dřív sklízet. „Podobnou teplotu jako sklizené pole bude mít například vyschlá louka, která trpí nedostatkem vody,“ vysvětlil Trnka.
Zemědělci chtějí pružnější pravidla
Na vzrůstající vliv porostu na vysychání půdy se snaží reagovat Asociace soukromých zemědělců. Zaslala na ministerstvo zemědělství žádost o poskytnutí podpory pro péči o trvalé travní porosty. Podle asociace se musí třeba změnit pravidla k údržbě zemědělských ploch v krajině, která musejí být, mnohem pružnější a citlivější k lokálním podmínkám.
„ASZ žádá ministerstvo zemědělství, aby v odůvodněných případech umožnilo posunutí termínu nutného posekání luk a pastvin. Nejde přitom o zavedení plošné výjimky, ale o možnost flexibilního řešení v lokalitách, kde je toho zapotřebí,“ uvedl Jaroslav Šebek.
Problémem vysychání půdy v závislosti na druhu porostu se zabývá i agrolesnictví, které hledá nejvhodnější způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě. Kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku a snaží se rostliny vhodně rozmístit v prostoru i času. Metody agrolesnictví běžně využívají odborníci například v Maďarsku či Francii.
Měření termokamerou závisí na mnoha faktorech
„Rozdíly teplot povrchů se odvíjejí především od úrovně oslunění. V první řadě aktuální, v druhé řadě v historii, protože přes povrchy dochází k vedení tepla dovnitř a jeho akumulaci v nich, což teplotu povrchu zpětně rovněž ovlivňuje,“ popsal Tomáš Halenka, vedoucí projektu Urbi Pragensi.
Energetická bilance, která dává výslednou teplotu povrchu, do rovnice vstupuje s mnoha dalšími faktory. „Jedním z nich je i rychlost větru, která by se při měření měla také uvádět,“ konstatuje Halenka. Dalším faktorem je i latentní teplo, které je spojeno s výparem na povrchu. Proto jsou zelené a živé povrchy chladnější.
Termokamery se dnes používají k zabezpečení objektů, detekci úniků tepla či vytváření tepelných profilů. Čip termokamery vykresluje dopadající infračervené záření. Různé teploty mají totiž různé délky vln a kamera jim přiřazuje jednotlivé barvy pro lepší čitelnost výsledku. Tmavé barvy ukazují studenější povrchy, světlé naopak teplejší. Jednotlivé barvy však neznamenají jednotlivé teploty, spíš rozdíly mezi nimi.
