Agris.cz - agrární portál

Hraboši v Bílovicích sežrali tisíce stromů meruněk. Škoda je tři miliony

16. 8. 2019 | Denik.cz

Zhruba třímilionovou škodu způsobilo řádění hrabošů ve Velkých Bílovicích. Přemnožené hlodavce vyhání hlad z polí.  

Apokalypsa. I tak lze zhodnotit škodu, kterou napáchali hraboši v meruňkovém sadu velkobílovické Farmy Bílovice. Na šesti hektarech tam sežrali rovných pět tisíc z celkových sedmi tisíc stromů meruněk. „Během čtrnácti dní bylo po nich. Pro nás jde doslova o likvidační stav. Pět tisíc stromů totiž zcela uschlo. Budeme je muset vytrhat a vysázet znova,“ zoufal si Zdeněk Huták z Farmy Bílovice.

Mladé stromky přitom sadaři vysázeli teprve před dvěma lety. „Odhadem jde o škodu asi tři miliony korun. Část peněz na výsadbu jsme dostali z dotací. V těch musíme pokračovat, máme závazek na deset let. Obnova každého stromu nás přitom vyjde asi na pětistovku. Netuším, kde ty peníze vezmeme,“ vyčíslil Huták.

Na řešení problému s hraboši je podle něj nyní už pozdě. „Peníze za způsobenou škodu nám nejspíš nikdo nevrátí, ale budeme to zkoušet. Reakce přišla pozdě. Ve středu večer sice ministerstvo plošné používání jedu Stutox opět povolilo, ale nám to už nepomůže,“ řekl Huták.

Bezradná byla proti řádění přemnožených hrabošů i populace kalouse pustovky, přirozeného nepřítele těchto hlodavců. „Sovy u nás přitom vyvedly na sto padesát mláďat,“ dodal Huták.

Základem potravy hrabošů jsou přitom luční trávy a pícniny. „Když se přemnoží, přesunou se i do jiných lokalit. Požírají obilniny, v první řadě ale likvidují zelné části rostlin. To je základní problém. Ožírání stromů je následnou věcí. Když jim dojde zelená hmota, nebo je úplně vyschlá, tak požírají i další části rostlin. Jak semena u obilnin, jak i kořenové části, hlízy a tak dále,“ přiblížil zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.

Přirozeným nepřítelem je kromě kalousů i káně, poštolka či puštík. „Riziko ohrožení těchto dravců použitím jedů na hraboše je velké. Jedy poškodí obě populace, ale hraboši mají větší šanci se obnovit, zatímco u dravců může být důsledek dramatičtější a dlouhodobější,“ upozornil zoolog.

Ne všude na Břeclavsku mají farmáři problémy s hraboši. „Na několika tisících metrech čtverečních pěstujeme ovoce i zeleninu. Máme taky asi pět koček, které nám pravidelně nosí mrtvé myši. Hraboše jsem tady ale ještě neviděl a snad se ani neobjeví,“ doufá majitel hlohovecké Spěvákovy farmy Adam Drtílek.

IVA HAGHOFER

KATEŘINA VAJSOVÁ

Autor: Iva Haghofer


Zdroj: Denik.cz, 16. 8. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 21:57