Agris.cz - agrární portál

Méně krav, více mléka. Dojnice by prospěly krajině

16. 8. 2019 | Denik.cz

Zatímco před 30 lety se v české části tehdejšího Československa chovalo 1,23 milionu dojnic, loni jich v Česku bylo jen 361 tisíc. Menší počet zvířat ovšem zemědělci kompenzovali více než zdvojnásobením dojivosti krav. V roce 1989 jedna kráva v průměru nadojila jen asi 3800 litrů mléka, loni to bylo již 8525,7 litru. Česko v tomto směru patří k nejúspěšnějším zemím Evropské unie. 

Počet dojnic klesal setrvale, v roce 1994 jich v Česku bylo necelých 830 tisíc. „Přes redukci počtu dojnic o 70 procent jsme nyní dokázali zajistit výrobu mléka asi jako před 25 lety,“ řekl předseda Českomoravského mlékárenského svazu Jiří Kopáček. 

České krávy tak loni nadojily přes tři miliardy litrů mléka. Do zahraničí se vyvezlo 1,3 miliardy litrů mléka, z toho 740 milionů litrů syrového mléka určeného k dalšímu zpracování. 

Drbání zad i rosení vodou ve vedru

K vyšší dojivosti vedla hlavně modernizace stájí. Devět z deseti krav má volný pohyb, chovatelé se je snaží k vyšším výkonům motivovat zlepšením podmínek. „Stáje disponují různými drbadly, ventilátory k výměně vzduchu při vodních clonách, eventuálně vodními clonami,“ uvedl Leoš Říha, ředitel zemědělského družstva KLAS Nekoř.

„S trochou nadsázky se dá říci, že se některá zvířata mají lépe než většina lidí. Je o ně postaráno jako o špičkové atlety,“ řekl tajemník Agrární komory Jan Doležal. Dojnice jsou totiž od narození pod pravidelnou a přísnou kontrolou veterinářů.

Odborníci u mléka sledují zejména jeho hygienické a mikrobiologické vlastnosti, správný obsah tuku a bílkovin i to, zda se v něm nenacházejí cizorodé látky nebo zda není ředěno vodou. Analyzují je nahodile nejméně dvakrát do měsíce.

Podle evropské normy by celkový počet mikroorganismů neměl překročit hodnotu 100 tisíc KTJ (kolonie tvořící jednotky) na jeden mililitr mléka. V Česku je průměrná naměřená hodnota třikrát nižší, u mnoha prvovýrobců dokonce desetkrát nižší, než jsou povolené hodnoty.

„V posledních letech naši chovatelé garantují také mléko vyprodukované z krmiva bez použití glyfosátu, tedy přípravku Roundup, v čemž jsou v Evropě oproti mnoha členským zemím napřed,“ prohlásil Doležal. 

Chov krav ve střední Evropě patří k tradičním způsobům utváření krajiny. Kromě produkce masa a mléka přináší obohacení krajiny pestrým osevním postupem. Střídáním plodin na pozemcích se snižuje výskyt plevele, chorob plodin a škůdců. Plodiny jako vojtěška a jetel či luskoviny zlepšují stav půdy a její úrodnost. 

Hnojem proti suchu

„Aby půda byla úrodná, musí v ní být život. To znamená, že musí obsahovat dostatečné množství organických látek, které do ní nejlépe dodáme formou statkových hnojiv,“ konstatoval Doležal. Připomněl, že negativní důsledky sucha zejména na jihu Moravy prohloubilo právě výrazné omezení živočišné produkce v tomto regionu v 90. letech.

Autor: Jiří Janda

 


Zdroj: Denik.cz, 16. 8. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.04.2024 08:41