https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-zeleninu-pestuji-programatori
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když zeleninu pěstují programátoři

22.7.2019 03:49 (Ekolist.cz)
Hydroponický systém v Paralelní Polis funguje od 6. prosince 2018, od té doby měl už šest sklizní. Na baru se bylinky využívají do drinků a do polévek. Z máty už se udělalo pár čajů.
Hydroponický systém v Paralelní Polis funguje od 6. prosince 2018, od té doby měl už šest sklizní. Na baru se bylinky využívají do drinků a do polévek. Z máty už se udělalo pár čajů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | GitHub
Pěstování bez půdy – hydroponie – je stará technologie, která dnes nachází nové uplatnění. Mezi její výhody totiž patří rychlejší růst rostlin, jejich menší náchylnost k chorobám a možnost s rostlinami hýbat.
 

V interiéru je možné budovat vertikální hydroponické zahrady nebo umístit skleník na střechu domu a využít odpadního tepla či zavlažování dešťovou vodou. Celý systém může být řízený počítačem a bude vyžadovat minimum lidské práce. Přitom si přes web kameru budete moci kdykoli zkontrolovat, jak se rostlinám daří.

Pro lidi ve městech nabízí hydroponie zajímavou možnost samozásobitelství vlastní zeleninou. Tenhle potenciál je jedna z oblastí, kterou zkoumá projekt Parallel Garden (paralelní zahrada), který hydroponicky pěstuje zeleninu a bylinky v kavárně Bitcoin Coffee v budově Paralelní Polis.

Pod barem kavárny rostou saláty, rajčata, bazalka a máta. O tuhle zahrádku se stará pět lidí: dva programátoři, právník, podnikatel a krajinář. Velký tým na malou zahrádku ale neznamená, že je hydroponické pěstování tak náročné. Znamená, že se na něm testují různé možnosti hydroponie, například automatizace závlahy a svícení prostřednictvím Internet of Things (IoT).

Jedním z cílů je vyvinut autonomní technologii pro skleník, který by dokázal za co nejmenšího podílu lidské síly vypěstovat zeleninu třeba na střeše domu. Produkce části potravin by se tak mohla dostat do měst nebo do interiérů.

Tým Parallel Garden, který se zabývá hydroponií, tvoří právník Radim Kozub, krajinář Jakub Hamata, podnikatel Michal Zatřepálek (na obrázku zleva) a programátoři Jan Čopák a Petr Kracík.
Tým Parallel Garden, který se zabývá hydroponií, tvoří právník Radim Kozub, krajinář Jakub Hamata, podnikatel Michal Zatřepálek (na obrázku zleva) a programátoři Jan Čopák a Petr Kracík.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Základy hydroponie

Rostliny se bez půdy dokážou obejít, když mají zajištěnou vodu a živiny. Pěstují se tedy buď ve vodě, která je prokysličená, nebo se upevní do nějakého substrátu, který s nimi chemicky nereaguje. Živný roztok se míchá z vody a organického nebo minerálního hnojiva.

Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny, ovoce, třeba meloun, a především zeleninu. Vyzkoušené jsou saláty, lilky, okurky, rajčata a další. Už se pěstují i květiny na produkci řezaných květů.

„Výhodou hydroponie je právě její základní vlastnost: není vázaná na půdu. Je tedy mobilní. Hydroponický systém taky můžeme vytáhnout do výšky a pěstovat rostliny vertikálně. Dá se s ním velmi tvořivě pracovat,“ říká Jakub Hamata z projektu Parallel Garden.

Proč programátoři pěstují zeleninu po kavárnách?

Tvořivost a možnost využít rozmanitých technologií přitahuje k hydroponickému pěstování i jiné skupiny lidí než klasické zahrádkáře.

V Paralelní Polis si na své přijdou například zájemci o 3D modelování. Část komponent pro hydroponii si tisknou na 3D tiskárně, závlahový systém je automatický, řízený speciálním programem. O celou hydroponickou zahrádku se stará malý počítač. Instalovaná webkamera pořídí každou minutu fotografii a pošle ji na internet. Člověk, který má hydroponické zahrádky na starosti, je tedy může kontrolovat, aniž by za nimi musel jezdit.

Ptáte se, k čemu to všechno je? „Máme po Praze už šest aktivních boxů a všechny můžeme sledovat podle údajů, které se sbírají v online databázi,“ odpovídá Michal Zatřepálek, který v projektu Parallel Garden propojuje jednotlivé obory.

„Fotografie mohou sloužit i pro takzvané machine learning . Při dostatečné databázi informací můžete počítač naučit například rozeznávat zdravý salát od nezdravého. Když budete mít deset tisíc fotografií zdravého salátu, tak stroj ve webkameře dokáže rozpoznat, že konkrétní salát není v optimálním kondici,“ vysvětluje Zatřepálek.

Michal Zatřepálek, Radim Kozub a Jakub Hamata se k hydroponickému pěstování dostali v říjnu 2018, když v Paralelní Polis začali pořádat debaty s ekologickou tématikou, Enviro meetupy. „Kromě diskuzí jsme chtěli i sami ukázat, že technologie a inovace se dají použít k tomu, aby řešily problémy životního prostředí,“ říká právník Radim Kozub.

Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny nebo květiny na produkci řezaných květů, ovoce, třeba meloun nebo jahody, a především zeleninu. Vyzkoušené jsou saláty, lilky, okurky, rajčata a další.
Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny nebo květiny na produkci řezaných květů, ovoce, třeba meloun nebo jahody, a především zeleninu. Vyzkoušené jsou saláty, lilky, okurky, rajčata a další.
Zdroj | Pixabay

„Začali jsme květinami, pak přidali počítač, který řídí výživu rostlin, a pak jsme začali vytvářet open source projekt,“ popisuje Michal Zatřepálek. Open source je princip spolupráce, který vznikl ve vytváření softwaru. Jeho smyslem je, že výsledky vývoje může používat či zdokonalovat kdokoliv, je volně k použití.

Na serveru GitHub je vidět, kolik hydroponická zahrada spotřebuje energie, kolik hnojiva, kolik stojí ji postavit, kolik obhospodařovat, i za kolik se dá vypěstovaný salát prodat.

„Hydroponie v sobě v našem pojetí spojuje otevřený přístup, nezávislost na vlastnictví půdy a využití technologií. Jdeme paralelní cestou, ukazujeme, jak v městském ekosystému nezávisle zajistit dodávku čerstvé zeleniny,“ vysvětluje Radim Kozub, jaké hodnoty jsou pro tým důležité.

Je hydroponie ekologická?

Hydroponický systém v Paralelní Polis funguje od 6. prosince 2018, od té doby měl už šest sklizní. Na baru se bylinky využívají do drinků a do polévek. Z máty už se udělalo pár čajů.

„Náš systém je hodně šetrný na vodu. Živným roztokem se zalijí rostliny, přebytek odteče květináčem nebo substrátem a ukládá se v rezervoáru, odkud se znovu čerpá. Takže z něho prakticky není odpad. Jen se dolévá to, co se spotřebuje,“ říká Jakub Hamata a a upřesňuje: „Z první várky jsme za 3 týdny sklidili zhruba 700 g listového salátu a ubylo nám 5 litrů vody. Zaokrouhlili jsme to na 1 kg potraviny, na niž spotřebujeme cca 10 l vody.“

Ve srovnání s klasickým pěstováním v půdě vychází spotřeba vody v hydroponii řádově nižší. Na vypěstování zeleniny v půdě je obecně zapotřebí stovky litrů vody, jak uvádí ukazatel vodní stopy potravin.

Kolik stojí hydroponický salát?

Největším nákladem hydroponické zahrádky v Paralelní Polis je zatím lidská práce. „To je ale zavádějící, protože my zatím máme hydroponii ve strašně malém měřítku jen v prostoru pod barem,“ vysvětluje Michal Zatřepálek.

Cena salátu by pak odpovídala malé velikosti zahrádky. „Pokud bychom zaměstnávali člověka, který by to v tomhle systému pěstoval a měl by brát v průměru 20 000 Kč čistého měsíčně, tak se s cenou salátu nedostaneme pod 45 Kč,“ vypočítáva Hamata.

Pod barem kavárny Bitcoin Coffee rostou saláty, rajčata, bazalka a máta.
Pod barem kavárny Bitcoin Coffee rostou saláty, rajčata, bazalka a máta.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pokud si ale představíme skleník na střeše, který zaměstnává jednoho nebo dva lidi, tak se poměry změní. Největším nákladem by se stala spotřeba energií na dosvěcování nebo vytápění, pokud by to řešení systému vyžadovalo.

Parallel Garden ale zatím nechce saláty prodávat. Slouží k vývoji a testování technologií. Ty jsou tak vypilované, že se postarají téměř o všechno. Za měsíc je potřeba jen 10 minut lidské péče.

Hydroponické systémy už komerčně využívají i některé supermarkety, v Německu má například obchodní řetězec EDEKA velký kontejner připomínající lednici k prodeji čerstvých bylinek.

V České republice využívá hydroponického pěstování ve sklenících zemědělské družstvo Haňovice, velký projekt připravuje i družstvo AGRO Maryša. Na Břeclavsku staví obří skleník, který má hydroponicky pěstovat rajčata. Projekt podpořilo i ministerstvo zemědělství. Na ploše 50 000 m2 se má ročně vyprodukovat kolem 1 400 000 kg rajčat. Výhoda spočívá právě v rychlejší sklizni: družstvo plánuje vysazovat rostliny letos v říjnu a již o Vánocích dodat první rajčata na pulty prodejen.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Eco Hunter

Eco Hunter

25.7.2019 16:59
Zajímavé. A když pěstují rajčata hydroponicky ve Španělsku, tak je nikdo nechce jíst, bo se to prý nedá žrát.
Odpovědět
LD

Libor Dostálek

15.5.2021 19:02
My na zahradě také pěstujeme zeleninu, ale manželka tam žádné moderní vychytávky nechce :-D . Doma jsem si také nechal propojit s internetem alarm, topení a další věci skrz firmu https://www.jablotron.cloud/ , v tom mi nezabránila, ale o skleník se chce starat sama. Pro mě je důležité, že ve skleníku vypěstuje zeleninu, a když se o něj chce starat sama, tak ať se stará :-) .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist