Petice: Bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce

Bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce, se kterým si příroda sama neporadí. V boji proti němu jsou nutné zásahy člověka. Vyplývá to z petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy, o které se dnes diskutovalo na senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tu s více než 11.000 podpisy na konci března předal vládě její autor Petr Martan. Petici vyjádřily podporu i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR).

"Odmítáme vyhlašování dalších forem ochrany přírody, které vyžadují bezzásahové zóny. Není možné bojovat s kůrovcem bez zásahu člověka. Navrhujeme odklad vyhlašování nových bezzásahových území se smrkovými porosty nad 20 procent, dokud se nezastaví sucho a kůrovec," uvedl Martan. Petice vyžaduje pouze 23 procent těchto území místo současných 27 procent. "Člověk přestal ochraňovat smrkové porosty. Ekologové vštípili lidem, že kůrovec je přírodní věc a příroda si s ním poradí sama," dodal.

Podle Petra Lepešky z Odboru územního plánovaní MMR se s bezzásahovými zónami lidé zřekli zodpovědnosti za ochranu přírody. "Co bylo dříve argumentem aktivistů, se dnes dostalo do zákona, tedy chránit přirozené procesy. Člověk má říct, co je přírodní hodnota, a tu máme chránit," sdělil. Podle Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bezzásahový režim přispívá nejen k šíření kůrovce, ale také k vysychání lesů.

Podle náměstka ministerstva životního prostředí pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimíra Dolejského nejsou důkazy, že by kůrovcová kalamita vznikala na chráněných bezzásahových územích. "Hlavními příčinami je klimatická změna a dlouhodobé pěstování smrku na nevhodných místech. Kolem ostrůvku bezzásahových zón je dostatečně pod kontrolou plocha lesa, která zabrání úniku kůrovce do okolí," vysvětlil.

"Nerozšiřovat bezzásahové zóny, protože by Šumava měla být zdrojem kůrovce pro celou republiku, je nesmysl. Jakým způsobem probíhají kůrovcové gradace, řídí příroda, ne lidi," řekl ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Podle něj popadané stromy a ponechané v přírodě zpomalují odtok povrchové vody a pomáhají vsakování vody do půdy. "Zásahem akorát způsobíme, že lesy budou zničené těžbou. Těžíme jen tam, kde jsou smrky mladší 80 let. Je tam asi 8000 smrků na hektar a metr daleko od sebe. Tam, když přijde kůrovec nebo vichřice, tak to pobije vše," dodal.

Nový návrh zón rozděluje krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, což bude zóna bezzásahová, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna přírodní péče s více než 46 procenty, 1,2 procenta je vyčleněno pro krajinu s obývanými a zastavěnými oblastmi. Nový návrh by měl platit 15 let. Rada NP Šumavy bude o zónách jednat 7. června.