Agris.cz - agrární portál

Při omezení dotací EU nejde o Babiše. Ohroženo je české zemědělství

1. 2. 2019 | Denik.cz

Boj o omezení dotací EU pro velké zemědělce, který nyní vrcholí, není bojem o dotace Agrofertu. Pokud ho Česko prohraje, může to zlikvidovat nyní konečně trochu prosperující české zemědělství. A dopadnout i na farmáře, které byste rozhodně nenazvali „latifundisty“.

Jaroslav Kurtinec z České Lípy začínal v roce 1992, kdy dostudoval střední zemědělskou školu, doslova z nuly. „Neměli jsme žádné restituce, nic,“ říká sportovně vypadající čtyřicátník s hrdostí. V devadesátých letech, kdy si pronajal od pozemkového fondu prvních čtyřicet hektarů, si podobně jako další čeští zemědělci prošel tím nejtvrdším obdobím. „Tehdy nebyly žádné dotace, byl problém s odbytem, bylo to opravdu těžké,“ vzpomíná.

Kolem roku 2000 si český stát uvědomil, že české zemědělství bez pomoci padne na dno, zvláště když jejich zahraniční konkurenti byli od státu, a ti němečtí a rakouští i z fondů EU, mohutně podporováni. Se vstupem Česka do Unie se začala situace zlepšovat.

Dotace od státu

Kurtinec neváhal a rozšířil svůj podnik na pozemcích kolem České Lípy o 300 hektarů a k nim pak přikoupil zemědělský Holany s 650 hektary. Dnes obhospodařuje 2000 hektarů, z čehož je 700 hektarů orné půdy a 1300 hektarů pastvin a dává práci dvaceti lidem.

„Kdyby to bylo na mně, tak by žádné dotace do zemědělství z Evropské unie jít nemusely. Ale to by muselo platit pro všechny, v celé Unii. Samozřejmě by to znamenalo zvýšení ceny potravin, ale konkurenčně bychom to vůči německým nebo francouzským zemědělcům zvládli,“ říká s trochou hrdosti.

Ostatně bioplynovou elektrárnu o výkonu 0,5 MW, v níž se zpracovává odpad z farmy v Holanech a dalších částí jeho zemědělského podniku, vybudoval Kurtinec zcela bez dotací. „Vzali jsme si u bank na bioplynku půjčku. Kdybychom ale nebyli tak velký podnik, tak bychom na úvěr nedosáhli,“ říká, když ukazuje moderní, počítačově řízenou elektrárnu uprostřed areálu v Holanech.

Díky elektrárně má zemědělský podnik stabilní příjem, což je v oboru k nezaplacení. „V zemědělství je každý rok jiný. Počasí neovlivníte, a přitom má zásadní vliv na to, jak hospodaření dopadne.“

Teď se však přidala další nejistota, a to v podobě plánů Bruselu na zásadní omezení příjmů z dotací velkým zemědělským podnikům. Strop dotací by byl přibližně ve výši 2,6 milionu ročně na jednu farmu. A od výšky 1,5 koruny by by se podle velikosti farmy výrazně snižoval.

„Pro Agrofert nebo pro Spojené farmy Radovana Vítka by to byl obrovský problém. Ale samozřejmě že by se to výrazně dopadlo i na farmy naší velikosti,“ vysvětluje Kurtinec. „Není to přitom tak, že by to nějak zachránilo malé zemědělce, vytvořilo to nové pracovní příležitosti, pomohlo to venkovu. Mladí prostě v zemědělství dělat nechtějí,“ říká.

„Zastropování by z díky vysoké průměrné rozloze obhospodařované půdy konkurenceschopného zemědělství udělalo nekonkurenceschopné,“ tvrdí. „Jen větší zemědělské podniky si mohou dovolit rostlinnou i živočišnou výrobu. To je základ rentabilnosti, ale také toho, aby se udržela kvalita půdy. Ta je pro každého zemědělce, velkého, nebo menšího největší hodnotou.“

Kladivo na Babiše

České zemědělství se od jiných zemí liší velkými farmami, jež jsou pozůstatkem sítě JZD. „Podobnou strukturu má zemědělství jen v bývalém východním Německu a na Slovensku,“ říká ekonomický analytik Petr Zahradník. „Berlín a Bratislava jsou proto při jednání s Bruselem našimi spojenci,“ dodává.

Jenže jednotná není ani česká politická scéna, kde se přístup k zastropování dotací dělí podle postoje k Babišovu ANO. Ale i v opozici zaznívají rozumné hlasy. „Obrat v politice dotací musí být postupný, aby se velké firmy mohly adaptovat,“ uvádí Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP O9.

„Pravidla nesmí být diskriminační a musí zohledňovat specifika sektoru v jednotlivých členských státech,“ varuje ale Martina Dlabajová, europoslankyně za ANO. Rozhodovat o zemědělských dotacích na roky 2020-2027 se v EU bude zřejmě na podzim tohoto roku.

Autor: Luboš Palata


Zdroj: Denik.cz, 1. 2. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 13:24