V ČR se druhým rokem nepěstuje GM kukuřice

V Česku se druhým rokem nepěstuje žádná geneticky modifikovaná (GM) kukuřice. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír. Podle Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity v Praze se však GM plodiny v budoucnu budou opět pěstovat, ale zhruba tak za deset až 15 let. Ministerstvo už dříve hovořilo o poklesu plochy GM kukuřice, protože je odbyt tohoto typu problematický. Dalším důvodem byla administrativní zátěž pro pěstitele.

V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, nikoli k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR mohla pěstovat.

GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt však dlouhodobě klesá. Podle Soukupa ale do budoucna kvůli klimatickým změnám jeho výskyt znovu vzroste, a to i ve vyšších nadmořských polohách. "Použití těchto odrůd skýtá prakticky stoprocentní ochranu, na rozdíl od insekticidů, jejichž aplikaci je obtížné načasovat, ve vysokém porostu kukuřice technicky provést a které mají řadu nežádoucích necílových vlivů," dodal Soukup, který působí na fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů univerzity.

Podle něho není možné světově dovoz GM potravin zakázat. "V Evropě jsou však poměrně komplikované autorizační procedury k novým GM produktům, trvající i několik let, a často nastávají situace, že produkt je povolen ke spotřebě jako potravina nebo krmivo, ale ve světě se již nepěstuje a je nahrazen jiným, který dosud nemá autorizaci," řekl Soukup. Problémem je podle něj i obava obchodníků, že v běžné produkce se objeví i zatím neschválený geneticky modifikovaný produkt.

Podle něj atmosféru kolem odmítání GM organismů vytvořily "určité politické, aktivistické i vědecké" kruhy uměle. "Logika říká, že by měly být hodnoceny vlastnosti produktu, nikoli jakým způsobem vzniknul - tak se k problému staví osvícenější autority než ty evropské, jako třeba Kanada," dodal.

GM plodiny se podle něj v EU příliš v následující dekádě pěstovat nebudou. "Na jedné straně se mluví a podpoře biotechnologií a zavádění výsledků výzkumu do praxe, reálný regulatorní systém je však velmi rigidní. Rozhodující představitelé EU jsou v moci zeleně a levicově orientovaných skupin, bez nichž v podstatě nemohou vládnout, a GMO jsou pro ně snadnějším ústupkem, než cokoliv jiného v ekonomice," uzavřel.

Proti pěstování GM plodin dlouhodobě vystupují ekologové. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.

Podle poslední zprávy mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami na celém světě po poklesu v roce 2015 předloni opět vzrostla, hlavně díky Brazílii a Spojeným státům. Celkem bylo GM plodinami osázeno rekordních 185,1 milionu hektarů, o tři procenta více než v roce 2015.